Web pro všechny co mají rádi sv. Františka z Assisi
Web pro všechny co mají rádi sv. Františka z Assisi
Když mluvíme o adventu nebo o přípravě na Vánoce, nemluvíme jen o čekání na narození malého Ježíška. To se stalo už před dvěma tisíci lety. Ve skutečnosti vítáme Univerzálního Krista, Kosmického Krista, Krista, který se věčně rodí (inkarnuje) v lidské duši a v dějinách.
Podle Bonaventury jsme byli stvořeni v jednotě, postupujeme vpřed, nakolik jsme v jednotě, a vracíme se k plnému Božímu daru konečné jednoty. Je to milost před, během i po.
Františkánský teolog svatý Bonaventura (asi 1217-1274), navazující na Ježíšovo vtělení a Františkovu lásku k celé přírodě, viděl ve všem stopy či otisky Boha. Celý svět je „vtělením“ Božího tajemství, ba přímo „Božím tělem“ (viz Řím 8, 19-23). Ježíš je mikrokosmem makrokosmu, hologramem celku, korporativní osobností lidstva – jinými slovy, zástupcem všeho a všech ostatních (viz Kol 1,15-20).
Když věříme v Ježíše Krista, věříme v něco mnohem většího než historické vtělení, které nazýváme Ježíš. Ježíš je viditelná mapa. Celá šíře významu Pomazaného, Krista, zahrnuje nás a celé stvoření od počátku věků (viz Římanům 1,20).
Nemusíme se bát hloubky a šíře vlastního života, toho, co nám tento svět nabízí nebo co po nás žádá. Je nám dáno svolení, abychom se důvěrně seznámili s vlastními zkušenostmi, poučili se z nich a dovolili si sestoupit do hloubky věcí, dokonce i svých chyb, než se pokusíme vše příliš rychle překonat ve jménu jakési idealizované čistoty či nadřazenosti. Bůh se skrývá v hlubinách a není vidět, dokud zůstáváme na povrchu čehokoli – dokonce i hlubin našich hříchů.
Držte měkký hřejivý obklad těchto láskyplných slov na svém tělesném já, nechte stranou mysl, ba i pohnutky srdce, a zapomeňte na jakékoli rozebírání toho, jací jste nebo nejste. Vaše vlastní tělo – v jeho holém bytí, bez jakéhokoli „konání“ – se stává místem zjevení a vnitřního klidu.
Některým křesťanům stačí rozpor překonat osobou Ježíše. Ale stále více lidí zakouší první spojení s božstvím nejprve skrze „univerzálního Krista“. Totiž v přírodě, ve chvílích čisté lásky, v tichu, v naslouchání vnitřní nebo vnější hudby, se zvířaty nebo z náhlého vnitřního pocitu bázně. Proč? Protože samotné stvoření je první inkarnací Krista, stvoření je primární a základní „Biblí“, která odhaluje cestu k Bohu.