Web pro všechny co mají rádi sv. Františka z Assisi
Web pro všechny co mají rádi sv. Františka z Assisi
Brian McLaren : Chcete-li vidět budoucnost křesťanství … nedívejte se na církevní budovy. Jděte se podívat do zrcadla a podívejte se na své bližní. Boží poselství lásky je posíláno do světa v lidských obálkách. Chcete-li vidět, jak začíná velké duchovní stěhování, pak ať začne přímo ve vašem těle. Ať je váš život oporou osvobození.
Musíme ctít nekonečné tajemství vlastní životní cesty, abychom v ní rozpoznali Boha. Nebo je to naopak? Zdá se, že Bůh nás k sobě nenechá přiblížit, pokud nepřineseme všechno ze sebe – v lásce – včetně naší zlomenosti. Proto je Dobrá zpráva skutečně dobrou zprávou. Nic není zbytečné.
Proroci, minulí i současní, nás nejprve vyzývají k takové zkušenosti Boží lásky, která radikálně mění náš pohled na sebe sama a náš pohled na život. Příliš často se zabýváme malichernostmi, na kterých nakonec ve skutečnosti nezáleží. Proroci říkají toto: Dovolte Bohu, aby pro nás udělal něco dobrého. Nechte se vést Bohem. Vstupte do zkušenosti Boží přítomnosti a lásky. Neměli bychom se divit, když zjistíme, že jsme se zamilovali do své tradice a chceme radikálně změnit to, jak se věci mají. Vstup do Božího vidění a lásky mění naše vnímání reality.
V našem tricyklu je zkušenost neustále vyvažována a kritizována Písmem a Tradicí. Když všechna tři „kolečka“ fungují společně, máme velmi moudrého člověka. To je nejjednodušší způsob, jak to říci. Jde nám o to, abychom vychovávali nikoliv lidi hádavé, nikoliv lidi spravedlivé, ale lidi moudré.
Písmo je potvrzováno i dalšími dvěma koly na naší tříkolce. Pokud je to pravda – a to je akt víry -, řekli bychom, že to nějakým způsobem musí být nalezeno v Písmu. Nemůže být v přímém rozporu s Písmem. My katolíci jsme v tom nebyli příliš dobří. Všechna vajíčka jsme vložili do košíku Tradice. Hledejme tedy potvrzení v obou světech – ve verších z Písma i ve spisech mystiků, svatých, proroků, církevních Otců a Matek a církevních koncilů. [2]
Na tyto věci poukazují proroci, takže proroci nejsou zdaleka tak oblíbení jako kněží. Kněží neustále opakují stranickou linii, takže není důvod s nimi bojovat. Proroci však dělají obojí: spojují to nejlepší z konzervativního s tím nejlepším z liberálního, abychom použili současný jazyk. Ctí tradici a zároveň říkají, co je na tradici falešné. To je to, co mohou dělat plně duchovně zralí lidé.
Když řekneme ano tomu nejlepšímu z našeho vlastního dědictví a vstoupíme na nejsvětější půdu náboženských tradic toho druhého, možná se nám podaří nastolit věk lásky ještě za našeho života. To můžeme udělat jen společně. Prostřednictvím procesu neustálého rozlišování a „neustálé modlitby“ se můžeme ponořit do studny každé víry a vynořit se s pokladem, který nás všechny spojuje.