Kontemplativní moudrost rozeznává, že sami sobě bráníme v probíhající sebetransformaci, když se přistihneme, jak skrze zaťaté zuby vykládáme principy tance, který nám naše vlastní do sebe zahleděná strnulost nedovolí tančit. Ale bez ohledu na to, jak pošetilí a zlomení můžeme být, soucitná láska je vždy připravena vysušit ze situace strnulost založenou na strachu do té míry, abychom mohli začít rozpoznávat naše stále přítomné pozvání k zapojení se do obecného tance Boha, který je s námi v naší zlomené situaci zajedno.
