R.Rohr: To, že nás slzy očistily, poznáme podle toho, že pak už nemusíme nikoho obviňovat, dokonce ani sami sebe. Je to naprostá proměna a očištění duše a my víme, že to přišlo od Boha. Je to tak, jak to je, a nějakým způsobem je v tom Bůh.
Hněv a zármutek
Na místě zkázy se setkáme tváří v tvář s vlastní bezdůvodností. Uvidíme také extrémní chudobu našeho dosavadního pojetí Boha. Krabice, do níž jsme vždy uzavírali posvátno, byla násilím naší ztráty zbořena. Bůh, kterého jsme si vytvořili (s pomocí společnosti, rodiny, církve), utekl. Není divu, že se cítíme opuštění. Není divu, že se zlobíme. Ale ten bůh nebyl Bůh. Naše duše to nyní vědí…. Zármutek je příležitostí k obnovení autentického spojení s Tajemstvím. [1]
Touha po útěše
Podržte si před Bohem své kdy nebo jak dlouho nebo kde. Vytvořte prostor pro to, aby vaše zklamání, frustrace a nenaplnění vyšly ze skrytu a ukázaly se na světle. Nespěchejte, i když budete v pokušení považovat tato období duchovní vyprahlosti a snažení za chybu, za projev selhání, které chcete hodit za hlavu. Místo toho zpomalte a berte tento okamžik jako příležitost k vyjádření a posílení duchovní touhy.