Pro dnešní dobu je pak dobrým vodítkem tato věta z Noskova parlamentního projevu před volbami roku 1929: Žádná strana se nesmí domnívat, že by bylo možno omezený stranický zájem stavět nad zájem celku a nekompromisně ho vnucovat všem ostatním. Běžně se totiž u nás lidé staví k volbám tak, že vyhrát musí jen ta „jejich“ strana, zatímco ostatní musí být na hlavu poraženi. Jenomže přesně takový přístup František Nosek odmítá. Pro něj je jediným ústředním smyslem politiky přispívat k obecnému dobru, zcela ve shodě se sociálním učením církve. A k tomu je nut- ná spolupráce aspoň části politických subjektů. V systému poměrného zastoupení je to nezbytné. (Jiří Zajíc)
