R.Rohr: Poctivé sebepoznání, práci se stíny, terapii a nástroje, jako je Enneagram, mnozí horliví věřící někdy odmítají s nepřátelstvím, možná proto, že se něčeho bojí nebo něco skrývají. Opovrhují touto prací jako „pouhou psychologií“. Je-li tomu tak, pak se „pouhou psychologií“ zabývali už pouštní otcové a matky, autoři Filokalie, Tomáš Akvinský a Terezie z Avily, stejně jako Ježíš. Bez zcela jasného boje se svým stínovým já a bez určité formy pokorného a upřímného vyznání své nedokonalosti se nikdo z nás nemůže a nechce postavit svému pokrytectví.
Co je falešné já?
Doufám, že se všichni ubíráme směrem k poznání toho, kým skutečně jsme, a opouštíme své zaujetí tím, jak vypadáme nebo jak se měříme. Když dospějeme k hlubšímu přijetí svého Pravého Já, poznáme, že naše identita pochází z Boží lásky, ne z toho, co si o nás myslí nebo říkají ostatní lidé. Není nic špatného na tom, že chceme prezentovat svou nejlepší tvář; ve skutečnosti by byla moje matka zklamaná, kdyby si myslela, že tvrdím něco jiného. Jen nesmíme nic z toho brát příliš vážně.
Opuštění naší nevinnosti
Chápu, proč je odpuštění téměř jádrem věci a Ježíšovým předpokladem pro to, aby nám Bůh odpustil, je prostě odpustit si navzájem. . . .