pouštní komunity

Radikální základ

Tichá modlitba: Co se učíte ignorovat a co se učíte milovat? Co musí ve vašem životě zemřít a co musíte bezvýhradně potvrzovat? Tyto dvě otázky jsou jádrem pouštní spirituality. Poušť se stává hrobem, říkali mniši, místem zániku ega. Ale je v tom také nesmírná radost a uvolnění, naučit se umírat dříve, než zemřete. Konečně se osvobodíte a můžete žít s odevzdaností. Nikdo není svobodnější než ti, kdo pohlédli smrti do očí, prošli ohněm a jsou nyní schopni beze strachu milovat.

Kontemplativní modlitba není nic nového

Richard se nechal ovlivnit pouštními mystiky a východními církevními otci, a to dokonce do té míry, že si říkám: „Panebože, to je jiné křesťanství.“ Tohle je úplně jiné křesťanství. Je úplně jiné než problémy, kterými se zabýváme dnes. Hlavně mě zaráží, jak je některé jejich učení téměř buddhistické. Naprosto potvrzuje to, čemu nás učí soustředěná modlitba.