Ale je tu jedna věc: být přítomen utrpení a dotýkat se utrpení s láskou, aby se mohlo rozpustit v lásce, znamená být zakotven v pokoji, který nezávisí na výsledku úsilí, protože bez ohledu na to, jak to dopadne, nás Bůh nevysvětlitelně vede k Bohu, dech za dechem, okamžik za okamžikem. To je mystické nenásilí.
