Přísp.6 – Seminář jak přistupovat k nemocným

Když jsem přicházela za nemocnými v nemocnici, vstupovala jsem s velkou pokorou, a nejistotou, jak budu přijata. Vždy se však našel někdo, kdo se chtěl sdílet o svých problémech, nejistotách. Časem jsem rozpoznávala ty, kteří potřebují něco veselého, povzbuzení a odreagování alespoň na chvíli od svých těžkostí. Bylo pro mne potěšením, když se loučili se mnou slovy: „přijďte zase brzy“. V té chvíli jsem zapomněla na to, že jsem se musela přemáhat a přemlouvat vyrazit do těchto zařízení,

Přísp. 3 -Seminář Jak přistupovat k nemocným

Vlastně nedělám nic zvláštního. Popovídám, vyslechnu příběhy, povzbudím, pouklidím. Někdo potřebuje cítit blízkost druhého a chce držet za ruku nebo pohladit. Jiný chce obejmout. Někdo naopak stojí opodál a drží si odstup. Každý člověk je jiný. Nechci pečovat jen o tělo nemocného, ale také o jeho duši. Mluvíme často o Bohu, někdo ale nechce, tak se bavíme o jiných věcech.