Jakmile přestaneme očekávat, potřebovat nebo vyžadovat, aby něco nebo někdo byl dokonalý, jsme mnohem šťastnější. Prokazujeme tím službu sobě i světu. Není snadné to dělat jinak než skrze život a milost Boží, která námi proudí.
Odpuštění je proces
Možná teď potřebujeme odpouštět jen v blízkém okolí: lidem v našich rodinách a komunitách, lidem, vedle kterých bojujeme. Než abychom odsuzovali milosrdenství, raději ho zkusíme v malých dávkách. Odtud se možná odpuštění a milost rozšíří a pokryjí nás, stanou se více vzduchem, který dýcháme.
Tváří v tvář bolesti
R.Rohr: Bůh nám plně odpouští, ale dopad nebo „karma“ našich chyb zůstává a my se stále musíme vracet a napravovat pouta, která jsme porušili. Jinak nám druzí nemusí být schopni odpustit a pravděpodobně neodpustíme ani my sami sobě.