Bůh je jediný, komu se můžeme odevzdat, aniž bychom ztratili sami sebe. Je to paradox. František a Klára ztratili a opustili veškerý strach z utrpení; veškerou potřebu moci, prestiže a majetku; a veškerou potřebu, aby jejich malé já bylo důležité – a vyšli na druhé straně s vědomím něčeho podstatného: kým skutečně jsou v Bohu,
Dovolit životu, aby stoupal i klesal
Důvěřujte sestupu dolů a Bůh se postará o vzestup. Odměnou lidstvu bude souznění s životním cyklem, souznění mezi sebou navzájem. Už nebude potřebovat vytvářet příběhy úspěchu pro sebe nebo příběhy neúspěchu pro druhé. Lidstvo může být v Ježíši svobodné a oduševnělé místo falešného šplhání do „nebe“.