Františkánští tvůrci míru Rosemary Lynchová a Alain Richard stanovili deset „přikázání“ pro ty, kdo se snaží žít duchovním životem nenásilí. Nazvali je „Desatero pro spiritualitu nenásilí“:
Vytváření míru a kontemplace
Stejně jako nenásilný Ježíš, i my se musíme v tichém rozjímání posadit a otevřít svá srdce a mysl Duchu svatému pokoje a nechat Boha pokoje, aby nás nazval Božími milovanými. Chceme-li být odzbrojeni, uzdraveni a osvobozeni, abychom mohli praktikovat láskyplné nenásilí, musíme dát Bohu svolení, aby nás miloval, pojmenoval nás a nárokoval si nás.
Transformativní nenásilí
John Dear :Vizionářské nenásilí, kterému učili Gándhí a King, vychází z našich odzbrojených srdcí, z našeho vnitřního nitra, kde se zříkáme svého vnitřního násilí, necháváme se odzbrojit Bohem a pěstujeme vnitřní nenásilí, které nás pak posouvá k pečlivému praktikování mezilidského nenásilí s našimi rodinami, sousedy, spolupracovníky, komunitami, městy, národem, všemi tvory a Matkou Zemí.
Zůstat pevný v nenásilí
Palestinská kvakerka Jean Zaru: Musíme se takříkajíc obrátit k nové vizi lidské důstojnosti, k tomu, čemu říkáme „to Boží“ v každém člověku, dokonce i v těch, kterým odporujeme. Musíme se nechat pohnout v srdci úzkostí a utrpením těch druhých.
Násilí plodí násilí
Rev. James Lawson (1928-2024),:A myslím si, že pokud je náboženství platné, jak ho chápu já a moje rodina, myslím si, že náboženství musí vystoupit z lavic a stát se hnutím za morální, intelektuální spiritualitu, která nám může pomoci stát se lidmi, jakými nás Bůh stvořil.
Nenásilí je aktem lásky
Učitel nenásilí Ken Butigan: Největším dílem nenásilí je vytvářet situace, které osvobozují posvátnost nás samých i našeho protivníka
Napětí nenásilí
Z perspektivy tvořivého nenásilí představují evangelia nový obraz toho, co znamená být člověkem. V Ježíšově životě objevujeme, že být člověkem znamená být nenásilný, být nenásilný znamená stát se, stejně jako Ježíš, plně člověkem….. Nenásilí nás vede k nejplnějším možnostem lidství – k tomu, abychom se stali lidmi univerzální lásky, univerzálního soucitu, univerzální solidarity, univerzálního míru, ba dokonce úplného nenásilí.
Angažované křesťanství
Lidé, kteří tráví hodně času v kostele, se často zdají být jedni z nejzlejší, arogantnějších a nejodsuzovanějších lidí, které jsem potkal. Všiml jsem si, že totéž občas platí i o mně….. Zdálo se, že křesťanství se pro mnoho lidí stalo spíše evakuačním plánem (jak dostat svou duši ze země do nebe) než plánem proměny (jak pomoci, aby se Boží vůle na zemi plnila tak, jak se plní v nebi).
Uzdravení našeho násilí
Cesta k nenásilí. Přijměte, že nejste dokonalí, a odpusťte si. Nabídněte uklidnění větou typu „Jsem trpělivý“ nebo „Jsem schopen to zvládnout“. Pokud to pomůže, můžete si také vzpomenout na milující bytost, člena rodiny, přítele nebo domácího mazlíčka. Případně se soustřeďte na své tělo, abyste uvolnili případné napětí prostřednictvím dechu nebo uvolněním svalů a uvolněním myšlenek.
Mystické nenásilí
Ale je tu jedna věc: být přítomen utrpení a dotýkat se utrpení s láskou, aby se mohlo rozpustit v lásce, znamená být zakotven v pokoji, který nezávisí na výsledku úsilí, protože bez ohledu na to, jak to dopadne, nás Bůh nevysvětlitelně vede k Bohu, dech za dechem, okamžik za okamžikem. To je mystické nenásilí.