Věřím, že pouze lidé, kteří nějakým způsobem trpěli, se mohou navzájem zachránit – přesně tak, jak to zjistily programy Dvanácti kroků. Hluboké společenství a drahý soucit se formují mnohem více díky sdílené bolesti než díky sdílené radosti. Nevím, proč je to pravda. Nespasí nás žádné formule, teologie ani kněžstvo, které by bylo cizí samotné lidské cestě. Ježíš říká Petrovi: „Musíš být semlet jako pšenice, a až se uzdravíš, pak se můžeš obrátit a pomáhat bratřím“
