Doufám, že se všichni ubíráme směrem k poznání toho, kým skutečně jsme, a opouštíme své zaujetí tím, jak vypadáme nebo jak se měříme. Když dospějeme k hlubšímu přijetí svého Pravého Já, poznáme, že naše identita pochází z Boží lásky, ne z toho, co si o nás myslí nebo říkají ostatní lidé. Není nic špatného na tom, že chceme prezentovat svou nejlepší tvář; ve skutečnosti by byla moje matka zklamaná, kdyby si myslela, že tvrdím něco jiného. Jen nesmíme nic z toho brát příliš vážně.
Výchova pláčem
Způsob pláče, pláče, je jiný než způsob napravování. Je jiný než pochopení. Proto často pláčeme, když odpouštíme. Přestal jsem se snažit hledat rýmy, důvody, vinu nebo to, kdo má pravdu a kdo se mýlí. Dualistická mysl jen chodí sem a tam a hledá ospravedlnění, hledá ten správný důvod, proč druhého člověka nenávidět nebo odmítat. Nikdy nenajdeme domovskou základnu. Teď už chápu, proč František tolik plakal