Ježíš nepřišel ani tak založit samostatné nebo nové náboženství, jako spíše předložit univerzální poselství o zranitelnosti a základní jednotě, která je nezbytná pro přežití všech náboženství, lidské duše i samotných dějin. Křesťané tedy mohou Ježíše právem nazývat „spasitelem světa“ (Jan 4,42), ale už ne v konkurenčním a imperialistickém smyslu, jak ho obvykle prezentovali. Zranitelnost a jednota podle své definice nesoutěží ani nedominují. Kosmický Kristus není hrozbou pro nic jiného než pro oddělenost, iluzi, nadvládu a imperiální ego.
Milovaný touží po činu
To, co od nás Milovaný chce, je čin. Chce, abyste se o ni postarali, když je některá z vašich kamarádek nemocná. Nebojte se, že přerušíte svou zbožnou praxi. Mějte soucit. Pokud ji něco bolí, cítíte to také. Pokud je to nutné, postíte se, aby se mohla najíst.
Nevinnost: Týdenní shrnutí
Přítomnost je život s nohama pevně zakotvenýma v realitě, jakkoli se může zdát bledá a nejistá. Současnost znamená rozhodnout se věřit, že váš vlastní život stojí za hlubokou investici, místo abyste čekali na nějaký vzácný zázrak nebo pohádku. Přítomnost znamená, že chápeme, že tady a teď je posvátné, svátostné, protkané božskou nití i ve své prostotě. Zvláště ve své obyčejnosti.