[Ježíš] založil stůl pohostinnosti, kde jsou všichni hosty a nikdo nikomu nic nedluží. Kolem tohoto stolu se předávají dary bez ohledu na splácení nebo dluhy. Všichni se posadí. Všichni jedí. A protože si uvědomují, že všechno je dar, jsou všichni vděční.
Vděčnost v pohybu
Dokud nezačneme žít v Božím království namísto království tohoto světa, budeme uvažovat přesně jako svět. Abychom pochopili evangelium v jeho radikální, proměňující moci, musíme přestat počítat, měřit a vážit. Musíme přestat říkat „zasloužím si“ a rozhodovat, kdo si to nezaslouží. Nikdo z nás si nezaslouží! Toto každodenní obrácení je těžké, pokud jsme nezažili nekonečné milosrdenství a neuvědomujeme si, že všechno je dar – vždycky
Nezasloužená štědrost
Milost nelze chápat podle nějaké knihy zásluh a záporů. Nelze se jí držet podle vzorců kupování, prohrávání, vydělávání, dosahování nebo manipulace, podle kterých bohužel žije většina z nás. Milost je doslova „k mání“. Je to Bůh, který věčně rozdává Boha – za nic, kromě samotného dávání. Věřím, že milost je životní energie, díky níž kvetou květiny, zvířata s láskou vychovávají svá mláďata, děti se usmívají a planety zůstávají na svých oběžných drahách – bez jakéhokoli dobrého důvodu kromě samotné lásky.
Všechno je dar
Brzy se nám zprotiví, když nedostaneme to, co si myslíme, že si zasloužíme. Evangelium tedy říká: „Přestaňte očekávat!“. Nárokovost je pro duši smrtící. Všechno je dar – stoprocentně čistý dar. Důvod, proč se kdokoli z nás dnes ráno probudil, má jen velmi málo společného s námi a všechno souvisí s Bohem.