Web pro všechny co mají rádi sv. Františka z Assisi
Web pro všechny co mají rádi sv. Františka z Assisi
Brian McLaren: Jsme zvyklí uvažovat o skutečných rozdílech ve světě jako o rozdílech mezi náboženstvími: ty jsi buddhista, já jsem křesťan, ona je židovka, on je ateista. Přemýšlím však, zda se tento způsob uvažování nestává irelevantním a možná dokonce kontraproduktivním. Co když hlubší otázka nezní, zda jste křesťan, buddhista nebo ateista, ale spíše jaký jste křesťan, buddhista nebo ateista?
R.Rohr: Abychom si uvědomili Boží milující přítomnost v našem životě, musíme přijmout fakt, že lidská kultura je v masovém hypnotickém transu. Jsme náměsíčníci. Všichni velcí náboženští učitelé poznali, že my lidé přirozeně „nevidíme“; musíme se to naučit. Ježíš dále říká: „Je-li tvé oko zdravé, je celé tvé tělo plné světla“ (Lk 11,34).
Když se podíváme na svět kolem sebe, je jasné, že potřebujeme rozsáhlou změnu. Ta však nenastane, aniž bychom něco riskovali, třeba tím, že se na sebe podíváme upřímně, že se postavíme do čela, že promluvíme, že pocítíme nepohodlí, když se budeme pohybovat mimo naše obvyklé vzorce.
Dr. Barbara Holmesová: V rámci duchovní praxe se můžeme probudit a uvědomit si možnost vybudovat nový řád. Můžeme tyto možnosti improvizovat; vyzkoušet je v tvůrčím mikrokosmu sdíleného veřejného života a uvědomit si, že náš způsob života lze zlepšit tak, aby se dařilo všem členům společnosti…..
Brian McLaren :Rozhlédnete se kolem sebe a pocítíte, že jsou zde všichni vítáni. Přišli z různých míst, ale stejnou cestou, cestou lásky. Muslimové přišli ve své karavaně lásky. Židé se vydali za Tórou solidarity. Buddhisté následovali vznešenou pravdu soucitu. Sikhové se naučili nevidět cizince a hinduisté sestoupili do základní jednoty. Ateisté a agnostici objevili v humanismu cestu k našemu společnému lidství…..
R.Rohr: Už nemůžeme mlčet. Nečekejte, že budu mlčet, a já nebudu čekat, že budete mlčet i vy. Bude to chtít odvahu. Bude to vyžadovat, aby každý z nás ve svém malém světě učinil malé rozhodnutí milovat nejen své sousedy, ale dokonce se modlit za své nepřátele, modlit se za svého prezidenta, modlit se za svou zemi. Pokud nedokážeme dělat tyto malé věci, co to všechno znamená?
Valarie Kaurv : Když zveme lidi k praktikování revoluční lásky, vždy se ptáme: „Jaká je vaše role v tomto období vašeho života?“ ….. Ať už si vyberete cokoli, může to být zásadní praxe lásky, revoluční lásky. A pokud každý z nás hraje svou roli – ani více, ani méně – pak společně vytváříme kulturní změnu, kterou tak zoufale potřebujeme.
Wes Granberg-Michaelson: Tato vize také uznává nevyhnutelnou cestu vnitřní a vnější proměny – současnou, pokračující proměnu vnitřních srdcí lidí osvobozených úžasnou Boží milostí a vnější proměnu sociálních a ekonomických struktur osvobozených Božími normami spravedlnosti.
Podle mého názoru jsme ztratili autoritu křesťanství proto, že jsme o vnitřním světě příliš nemluvili. Mnohem více jsme se soustředili na víru v doktríny, praktikování rituálů a dodržování požadavků, které samy o sobě nejsou vnitřní ani hluboké.
Jakmile se oprostili od strachu z utrpení, touhy po moci, prestiži a majetku, přestali se start o své malé já. Stali se Božími dětmi.