Vtělení Krista

Vytvoření prostoru pro Boží přítomnost

Maria říká: „Ano“, a tím, že říká „Ano“, se stává matkou nejen Krista, ale všech, kdo říkají „Ano“ zrození Boha….. Stejná vitální přítomnost, která pulzuje v Marii, je stejnou vitální přítomností, která se rodí v našich srdcích, je stejnou vitální přítomností, kterou zoufale potřebujeme, abychom společně snili a uskutečňovali novou budoucnost. V těchto tichých a svatých nocích Bůh Matka zasvěcuje i nás jako matky.

Vtělení Krista

Proč je vtělení důležité

R.Rohr: Židům 4,15: „Nemáme přece velekněze, který by nedokázal soucítit s naší slabostí, ale máme toho, který byl v každém ohledu jako my, zakusil každé pokušení a nikdy neustoupil“ (můj překlad). Ježíšův život nám ukazuje, že se nemusíme bát hloubky a šíře vlastního života, toho, co nám tento svět nabízí nebo co po nás žádá.

Kristus v nás

Bůh o nás uvažuje

J. Finley: Uvědomujeme si totiž, že Bůh je nám dán, zcela a úplně, v jednotě, která je zároveň vším, čím Bůh je, i vším, čím skutečně jsme.

My nejsme Bůh. Ale nejsme ani jiní než Bůh. Jako osoby jsme tím, kým nás Bůh věčně zná v [Božím] nekonečném poznání [Boží] nekonečné aktuálnosti. A v této paradoxní pravdě spočívá podstata toho, co znamená být lidskou bytostí určenou k věčné jednotě s Bohem.

Kristus v nás

Svatost je naše první přirozenost

R.Rohr:Pro většinu z nás je naše vlastní nejhlubší identita stále ještě dobře skrytá. Hlavním a nenahraditelným úkolem náboženství je přivést tuto základní pravdu o naší společné identitě v Bohu k plnému a vděčnému vědomí. To je jediný skutečný smysl svatosti. 

Kristus v nás

Dar a záruka

R.Rohr: Existuje tolik způsobů, jak projevit Boha, kolik je bytostí ve vesmíru. Naše osobní a kolektivní ztělesnění odhalují aspekty posvátna prostřednictvím naší osobnosti, vztahů, oblastí práce a studia, kultury, ekonomiky, politiky a spravedlnosti. Ačkoli se lišíme v podobnosti, Boží obraz (imago Dei) přetrvává a září skrze všechny stvořené věci.

Kristus v nás

Skrytý s Kristem

Jediné, co můžeme dělat, je upadnout do Věčného Milosrdenství – do Lásky -, ze které ve skutečnosti nikdy nemůžeme vypadnout, protože „my patříme Kristu a Kristus patří Bohu“, jak krásně uvedl Pavel (1 Kor 3,23). Nakonec víme, že jsme všichni spaseni milosrdenstvím navzdory sobě samým