Web pro všechny co mají rádi sv. Františka z Assisi
Web pro všechny co mají rádi sv. Františka z Assisi
Po Ježíši a jeho kříži bychom už nikdy neměli definovat Boží svrchovanost nebo nadřazenost analogicky s králi tohoto světa, kteří vládnou, utlačují, podřizují, vykořisťují, obětní beránky a marginalizují. Místo toho jsme se přesunuli do zcela nového vesmíru nebo, jak říká Pavel, „nového stvoření“ (2 Kor 5,17), v němž jsou staré představy o nadvládě vyvráceny.
Obvykle je pro nás velmi obtížné nechat Boha, aby byl větší než naše kultura, naše bezprostřední potřeby a naše projekce. Lidské ego chce mít věci pevně v rukou, a tak jsme si vytvořili Boha, který zapadá do našich malých systémů a našeho chápání Boha.
Ježíš jako Kristus ztělesňuje onu mezipřítomnost mezi Stvořitelem a stvořeným. Mezi transcendentním a vtěleným. Ale nejen Ježíš. Jde o nás všechny. Dokonce i stromy, mikrobi a hvězdy jsou stvořeny, prodchnuty a drženy pohromadě Proměnou. Kristus je dynamický, hojný vztah, kakofonie vzájemně provázaných spojení, kterými se pohybuje rozhovor. Kristus je vlastně opakem statického slova, jediného výroku řízeného mocným slovem
Rohr OFM: To vše se odráží i v politickém světonázoru. Dobrá teologie vytváří dobrou politiku a pozitivní společenské vztahy. Špatná teologie vytváří skoupou politiku, převážně rámec odměna/trest, xenofobii a vysoce kontrolované vztahy.
Příliš se Tě snažíme najít, ale Ty už jsi tady,
hledáme život bez Tebe, ale Ty už jsi uvnitř,
Naše hlavy jsou v písku, naše oči jsou zaslepené tmou,
naše mysl je dezorientovaná v našem zoufalém hledání.
Vesmír prostě stále plyne a plyne do stále nové podoby. Před čtyřmi a půl miliardami let proudil do podoby planety z hořící roztavené horniny. A v průběhu čtyř miliard let se tato zeměkoule z hořící horniny, Země, jak byla později nazvána, proměnila v ptáky, včely a motýly a ve vznik lidského myšlení, hudby a lásky. Každý z nás je zářivým proudem posvátné energie.
Celá příroda je obdařena energií lásky (která je milostí), a přesto jen díky otevřenosti vůči lásce … lze poznat lásku jako vzácný dar samotné přírody. V této vnímavosti lásky jsem začala opouštět své utkvělé představy a úzké definice Boha, církve a světa a pozvala jsem do svého srdce a mysli nový vesmír života a nový způsob vidění světa.
jednota v srdci vesmíru.Ať už ji nazýváte posvátnou jednotou, Bohem, vesmírem, základem bytí, zdrojem nebo Jedním, není tam někde venku, ale je vepsána do toho, co jsme a kde jsme….. Kde by vůbec mohl nebýt Zdroj této láskyplné, vztahové reality, světelné sítě spojující všechny věci?
Když objevíme a žijeme z koherence ve svém bytí, zjistíme, že jsme ve vztahovém poli se všemi bytostmi, s mystickou jiskrou v centru, která nás všechny spojuje.
slova Jana Pavla II: „Věda může očistit náboženství od bludů a pověr; náboženství může očistit vědu od modlářství a falešných absolutismů. Každá z nich může tu druhou vtáhnout do širšího světa, do světa, v němž mohou obě vzkvétat.“ [1] Kráčejme tedy vpřed s širokým a bohatým zrakem!
Tato generace má k dispozici zcela nový typ důkazů, projevů a zjevení, které dokazují, že Pavel měl pravdu. A tyto úžasné důkazy vycházejí z objevů vědecké mysli! Bůh přichází na svět vždy překvapivými způsoby, takže upřímně hledající člověk vždy najde důkazy. Je snad upřímné hledání skutečným smyslem chození ve víře?
Bůh to učinil jasným. Od chvíle, kdy Bůh stvořil svět, je Boží věčná moc a božství – jakkoli neviditelné – dokonale zřejmé, aby je mysl viděla ve věcech, které Bůh stvořil (Římanům 1,19-20).