Nejrůznější lidé se tlačili, seděli a viseli na řemíncích – dělníci všeho druhu, kteří se na konci dne vraceli domů. Zcela nečekaně jsem v nich všech, ale tak živě jako v nádherném obraze, spatřil Krista. -Caryll Houselander
Bůh o nás uvažuje
J. Finley: Uvědomujeme si totiž, že Bůh je nám dán, zcela a úplně, v jednotě, která je zároveň vším, čím Bůh je, i vším, čím skutečně jsme.
My nejsme Bůh. Ale nejsme ani jiní než Bůh. Jako osoby jsme tím, kým nás Bůh věčně zná v [Božím] nekonečném poznání [Boží] nekonečné aktuálnosti. A v této paradoxní pravdě spočívá podstata toho, co znamená být lidskou bytostí určenou k věčné jednotě s Bohem.
Kristus ve všech, všichni v Kristu
Anglická mystička dvacátého století Caryll Houselander (1901-1954) popisuje, jak se obyčejná cesta londýnským metrem proměnila v mocnou vizi Krista přebývajícího ve všech lidech.
Svatost je naše první přirozenost
R.Rohr:Pro většinu z nás je naše vlastní nejhlubší identita stále ještě dobře skrytá. Hlavním a nenahraditelným úkolem náboženství je přivést tuto základní pravdu o naší společné identitě v Bohu k plnému a vděčnému vědomí. To je jediný skutečný smysl svatosti.
Dar a záruka
R.Rohr: Existuje tolik způsobů, jak projevit Boha, kolik je bytostí ve vesmíru. Naše osobní a kolektivní ztělesnění odhalují aspekty posvátna prostřednictvím naší osobnosti, vztahů, oblastí práce a studia, kultury, ekonomiky, politiky a spravedlnosti. Ačkoli se lišíme v podobnosti, Boží obraz (imago Dei) přetrvává a září skrze všechny stvořené věci.
Znovuzrození
M. Ross: Ale když už nic jiného, Maria mě naučila říkat ano: jako řekli ano Abraham a Sára, jako řekli ano Alžběta a Zachariáš, jako řekl ano Ježíš kalichu, který ho neminul.
Skrytý s Kristem
Jediné, co můžeme dělat, je upadnout do Věčného Milosrdenství – do Lásky -, ze které ve skutečnosti nikdy nemůžeme vypadnout, protože „my patříme Kristu a Kristus patří Bohu“, jak krásně uvedl Pavel (1 Kor 3,23). Nakonec víme, že jsme všichni spaseni milosrdenstvím navzdory sobě samým
Rozšíření našich představ o Bohu
Odvaha nově si představit Boha má na nás tento účinek. Stejně jako Maria, která dala své fiat [„ať se stane“] a zjistila, že její omezený pohled na Boha se rozplynul, jsme i my vyzváni, abychom dali Duchu svolení otřást vším, co jsme si mysleli, že známe.
Velké tajemství a velká intimita
Mystika začíná tehdy, když zcela transcendentní obraz Boha začne ustupovat a prohlubuje se pocit Boha jako bezprostředního, přítomného, tady, teď, v bezpečí, a dokonce ve mně. Augustinovými slovy: „Bůh je mi bližší než já sám sobě“ [2] nebo „více mnou než já sám sobě“. Svatá Kateřina z Janova křičela na ulicích: „Mé nejhlubší já je Bůh!“.
Naše božská Matka
Nosí tisíce jmen, tisíce odstínů pleti, tisíce kostýmů, které představují, že je patronkou pouští, hor, hvězd, potoků a oceánů. Jestliže na Zemi žije více než šest miliard lidí, pak k nám tímto přichází doslova v miliardách podob. Přesto je v jejím středu jen jedno velké Neposkvrněné Srdce…..