Čtrnáctý týden: Kontemplativní nonkonformita
Religionistka Diana Butler Bassová se zamýšlí nad rozhořčením davu po Ježíšově prvním kázání v Nazaretu (Lk 4,18-30) – a nad odvahou, kterou je třeba mít, abychom se mu vzepřeli:
Rozhořčený dav
Bůh miluje vyvržené – ty, kteří se bojí o svůj život – chudé, vězně, postižené a utlačované.
V reakci na to se rozhořčený dav pokusí kazatele zabít…..
Ježíš promluvil přímo ke shromáždění a řekl, že Bůh miluje vdovy a malomocné – naznačil, že jeho sousedé se k vdovám a malomocným nechovali spravedlivě. Chválili Boží slova o spravedlnosti, ale nejednali podle Božího příkazu, aby vůči vyvržencům uplatňovali milosrdenství.
Propadli vzteku
Tehdy se „všichni“ rozzlobili a změnili se v dav. Alespoň většina z nich to nechtěla slyšet. Propadli vzteku.
Když to uslyšeli, všechny v synagoze přepadl vztek. Vstali, vyhnali ho z města a odvedli ho na vrchol kopce, na němž bylo jejich město postaveno, aby ho mohli shodit ze skály. On však prošel jejich středem a pokračoval v cestě. [Lukáš 4,28-30]
Co udělám já?
… Co uděláte, když se vám dav oškliví? Když se bojí vdov a malomocných, když se bojí LGBTQ lidí a přistěhovalců a krutě s nimi zachází – a když statečný prorok okřikne samospasitelné? Co uděláte, když dojde k lynči nebo upálení kříže?
Váhám?
Mám podezření, že nejmenovaní hrdinové tohoto příběhu vystoupili mimo „všechny“, nechtěli být součástí totality a vytvořili zamýšlené oběti cestu, aby mohla bezpečně projít. Spatřili v rozzuřeném davu jeden druhého? Kradmý pohled, když na druhé straně místnosti uviděli další váhavou tvář? Možná se pohnuli směrem jeden k druhému v naději, že se navzájem ochrání. Všimlo si jich pár dalších a malá skupinka se pak začala množit? „Všichni“ zuřili; těch pár nechápalo, jak k tomu došlo.
Hledám spojence?
Bylo to pro ně děsivé; muselo být těžké jít proti své rodině, přátelům a sousedům. Když následovali dav k útesu, museli se obávat, že kdyby se ozvali, mohli by být také vyhozeni. Ale místo toho, aby se podřídili tyranii „všech“, možná vytvořili malé alternativní společenství, které bylo navzájem solidární. Když byl Ježíš zahnán na útes, možná to byli právě oni, kdo viděli skulinu – udělali skulinu – a pomohli mu uniknout. Prošel jejich středem a pokračoval v cestě.
To je vskutku zázrak. Kolemjdoucí našli odvahu něco udělat.
Najít odvahu nepřidat se k většině
Pokud to potřeboval Ježíš, potřebujeme to i my….. Musíme utvořit oddíly lásky a společně si prorazit cestu… bez ohledu na to, jak strašlivý je dav.
A to je ten přehlížený zázrak ze 4. kapitoly Lukášova evangelia: jen společenství – dokonce i takové, které zůstane v davu nepovšimnuto – skupina, která se odmítne přidat k chátře, nás může uchránit před tím, abychom se dostali úplně za hranu.
Translated with DeepL.com (free version)
Prameny:
Diana Butler Bass, “Sunday Musings,” The Cottage (Substack newsletter), January 25, 2025. Used with permission.
Image credit and inspiration: Paul Tyreman, Untitled (detail), 2018, photo, United Kingdom, Unsplash. Click here to enlarge image. We walk forward on our own pathway through the sand and stones, aligned and inspired by Spirit.