Druhý týden: Transformující hnutí
Teoložka Sallie McFague (1933-2019) soustředí soucitnou změnu na vášnivou lásku k Bohu:
vize světa jako rovnostářského společenství bytostí
V centru Ježíšova poselství jako proroka a učitele moudrosti je vize světa jako rovnostářského společenství bytostí, nikoli hierarchie jednotlivců. Jeho podobenství a aforismy dezorientují naše konvenční očekávání a navrhují způsob bytí ve světě, kde jsou všichni ceněni, zejména ti zranitelní a odstrčení. Ukazuje nám, jak toto poselství žít tím, že tak sám činí: jeho znepokojivá podobenství a výroky jsou ztělesněny v jeho vlastní praxi života mezi marginalizovanými a stranění těm, kteří jsou podle konvenčních měřítek považováni za méněcenné. Říká nám také, kdy a kde to máme dělat: teď a tady…..
Středem tohoto nového života je láska k Bohu a k druhým
Tuto evangelizaci neboli dobrou zprávu však nenabízí jako imperativ nebo hotovou věc, ale spíše jako pozvání: je to … výzva, abychom žili jinak. Nezdá se, že by šlo v zásadě o záležitost intelektu nebo vůle, ale srdce. Alternativou k tradičnímu hierarchickému, dualistickému paradigmatu života je podle Ježíše cesta smrti starého života a znovuzrození nového. Středem tohoto nového života je láska k Bohu a k druhým: ne jen umírněná nebo „rozumná“ láska, ale Boží opojení a soucit s druhými, který nezná meze…..
vášnivě milovali jak Boha, tak svět (a všechno v něm)
Ti, kdo Ježíše následovali nejradikálněji, bez ohledu na své další chyby a selhání – lidé jako Pavel, Augustin, Terezie z Avily, Juliána z Norwiche, John Woolman, Pierre Teilhard de Chardin, Dorothy Day, Dietrich Bonhoeffer, Sojourner Truth, Martin Luther King mladší, Matka Tereza a mnozí další, méně známí – vášnivě milovali jak Boha, tak svět (a všechno v něm)….. Zdá se, že tito lidé neznají žádné hranice ani ve své nehorázné blízkosti k Bohu, ani ve své bezbřehé lásce ke všemu živému. [1]
Rev. Dr. Carter Heyward píše o osvobození, které nabízí Ježíšovo hnutí:
Nabízí revolučního a svatého Ducha svobody a osvobození
V kontextu masového utrpení a násilí – což je kontext našeho běžného života – hnutí JEŽÍŠ neustále vytváří revolučního a svatého Ducha svobody a osvobození; ve stejném okamžiku a na stejném místě nabízí „balzám k uzdravení hříchem nemocné duše“ každého z nás, utlačovatele i utlačovaného, ať už jsme sami porušeni jakýmkoli způsobem – ve špatném vztahu, tedy k sobě navzájem, k sobě samým i k Duchu, který nás spojuje…..
Nemůžeme se těšit z duchovnosti, pokud se netěšíme z boje za spravedlnost – lásku, soucit, nenásilí a odpuštění ve světě
Nemůžeme se těšit z duchovnosti, která je skutečně od Boha, pokud se netěšíme z boje za spravedlnost – lásku, soucit, nenásilí a odpuštění ve světě. A nemůžeme v tomto boji setrvat, pokud nečerpáme osobní sílu z Boha, kterého miloval JEŽÍŠ, ať už tuto posvátnou sílu prožíváme a představujeme si ji jakkoli.
Osvobozování utlačovaných národů a stvoření –
Léčení osobních zranění, našich i druhých –
Osvobození od strachu, chamtivosti a nedostatku sebedůvěry-
Uzdravení lidí, národů, kmenů a země-
To vše se spojuje v Bohu. [2]
Přečtěte si tuto meditaci na stránkách cac.org.
Translated with DeepL.com (free version)
Prameny:
[1] Sallie McFague, Life Abundant: Rethinking Theology and Economy for a Planet in Peril (Fortress Press, 2001), 175, 176.
[2] Carter Heyward, Saving Jesus from Those Who Are Right: Rethinking What It Means to Be Christian (Fortress Press, 1999), 36–37.
Image credit and inspiration: Earl Wilcox, Untitled (detail), 2021, photo, Unsplash. Click here to enlarge image. Like a potter creating a bowl out of clay, this moment shapes us.