Shrnutí čtyřicátého devátého týdne 1. prosince – 6. prosince 2024

Neděle

Je-li náš Bůh vtělený i vrozený, Kristus i Duch svatý, pak je rozvíjející se vnitřní dynamismus v celém stvoření nejen jistý, ale také se ubírá pozitivním směrem. -Richard Rohr

Pondělí

Bůh přichází na svět vždy překvapivými způsoby, takže upřímně hledající člověk vždy najde důkazy. Je snad upřímné hledání skutečným smyslem chození ve víře?  -Richard Rohr 

Úterý

Věda může očistit náboženství od omylů a pověr; náboženství může očistit vědu od modlářství a falešných absolutismů. Každá z nich může tu druhou vtáhnout do širšího světa, do světa, v němž mohou obě vzkvétat. -Jan Pavel II.

Středa

Stejně jako vše začalo (od Velkého třesku nebo Slova, podle toho, zda mluvíme o fyzice nebo o Novém zákoně) a rozšířilo se do nesčetných forem, které jsou prostoupeny Jedním, vše se vrací k Jednotě, kterou bychom mohli popsat jako vesmírné Tělo Kristovo. -Joy Andrews Hayterová

Čtvrtek

Nehledal jsem nový pohled na svět; spíše jsem se vydal hledat pravdu a našel jsem lásku v srdci všech věcí. Veškeré poznání je pravým poznáním – ať už v oblasti přírodních nebo humanitních věd – pokud člověka pohne k hlubšímu zamilování. -Ilia Delio

Pátek

Pokaždé, když nás přitahuje pohled na noční oblohu a přemýšlíme o úžasné kráse vesmíru, jsme vlastně vesmírem, který přemýšlí sám o sobě. A to všechno mění. -Brian Swimme a Mary Evelyn Tuckerová

Křesťanská

Cvičení ve čtyřicátém devátém týdnu

Inspirována studiem Carla Junga a Teilharda de Chardin napsala Ilia Delio tuto báseň-modlitbu: 

Kristovo 

Dívám se na strom, ale vidím tak ohromující krásu a 
milost, ten strom musíš být Ty, Bože,
Dívám se na divoký plevel, který si hraje po polích, a jeho
divoká radostná svoboda mi mluví o Tobě, Bože.

Včera jsem na rušném rohu viděl plakat osamělé dítě, a 
slzy byly opravdové a já si pomyslel, že ty musíš plakat, Bože.
Bože, ty jsi tajemství v každém listu a zrnku písku,
v každé tváři, mladé i staré, jsi světlo a krása. 
každého člověka. 

Ty jsi Láska sama. 

Poznáme někdy svůj pravý smysl, svou pravou identitu? 
Dozvíme se někdy skutečně, že my lidé jsme stvořeni pro 
lásku? 
Vždyť je to jen láska, která hýbe sluncem a hvězdami.
a všechno mezi nimi. 

Příliš se Tě snažíme najít, ale Ty už jsi tady, 
hledáme život bez Tebe, ale Ty už jsi uvnitř, 
Naše hlavy jsou v písku, naše oči jsou zaslepené tmou, 
naše mysl je dezorientovaná v našem zoufalém hledání.

hledáme smysl. 
Protože Ty nejsi to, co si myslíme, že jsi: 
Jsi tajemství. 
Jsi tady a nejsi,
jsi já a nejsi, 
jsi teď a nejsi,
jsi to, čím se staneme. 
Jsi tajemstvím mezi tím.

Nekonečný potenciál nekonečné lásky, 
A ještě není jasné, čím budeš, 
protože se společně staneme něčím novým.

Přečtěte si tuto meditaci na cac.org.

Translated with DeepL.com (free version)