Čtyřicátý devátý týden: Kontemplace a věda
Kontemplativní teoložka Beatrice Bruteauová (1930-2014) se zamýšlí nad tím, že věda je způsob, jak uctít Boží přítomnost ve vesmíru:
Porozumět a vědět
Existují dvě motivace pro to, abychom do svého kontemplativního života zahrnuli určité znalosti vědy: za prvé, potřebujeme porozumět Božímu uměleckému dílu, abychom ho mohli náležitě ocenit a s láskou se vztahovat ke Stvořiteli; za druhé, potřebujeme o tomto díle něco vědět, abychom se k němu mohli připojit, abychom se mohli podílet na vytváření světa od této chvíle. Tento poslední způsob je skutečným způsobem lásky, tj. připojením se k životu milovaného…..
Vlastníme mystickou touhu po sounáležitosti a smysluplnosti
Kdesi v hloubi duše jsme všichni naplněni mystickou touhou, touhou po smysluplné sounáležitosti, po hlubokém sjednocení, touhou být bezpečně zakotveni v konečné smysluplnosti, a proto potřebujeme vidět celý náš svět v tomto kontextu. Toužíme cítit konečnou smysluplnost jako skutečnou, všude kolem nás, konkrétní, reálnou, důvěrnou, hmatatelnou, komunikující s námi.
Potřebujeme novou teologii vesmíru
Abychom toho v dnešní době dosáhli, potřebujeme novou teologii vesmíru, která bude mít oporu v nejlepších vědeckých poznatcích současnosti. Bude to teologie, v níž je Bůh velmi přítomný právě ve všech dynamismech a zákonitostech stvořeného řádu, v níž Bůh není nepřítomen v sebeorganizujících se činnostech přírodního světa, ale v níž je Bůh aktuální jako ten, kdo tvoří, a ten, kdo se vtělil do toho, co vzniká právě těmito sebeutvářejícími činnostmi.
Celý svět se stane posvátným
Lze takto vnímat naši vědu? Ano, myslím, že ano, a rád bych vám ji v těchto pojmech ukázal, aby se celý svět znovu stal posvátným a my skutečně pocítili svou jednotu a celistvost a sounáležitost se vším. [1]
Kontemplativní fyzik Joy Andrews Hayter potvrzuje mystickou jednotu v srdci vesmíru.
Posvátná jednota je v nás
Ať už ji nazýváte posvátnou jednotou, Bohem, vesmírem, základem bytí, zdrojem nebo Jedním, není tam někde venku, ale je vepsána do toho, co jsme a kde jsme….. Kde by vůbec mohl nebýt Zdroj této láskyplné, vztahové reality, světelné sítě spojující všechny věci?
Když objevíme a žijeme z koherence ve svém bytí, zjistíme, že jsme ve vztahovém poli se všemi bytostmi, s mystickou jiskrou v centru, která nás všechny spojuje.
Jsme atomem v těle kosmického Krista
Merton to jasně viděl na rohu Čtvrté a Ořechové ulice, [když si uvědomil, že „brána nebes je všude“] [2] a Teilhard de Chardin to viděl a jeho spisy jsou tím prostoupeny. V knize Kosmický život řekl: „Žít kosmickým životem znamená žít ovládán vědomím, že člověk je atomem v těle mystického a kosmického Krista.“ [3]…
Vše začalo skrze Slovo a vše je s ním dosud v jednotě
Stejně jako vše začalo (od Velkého třesku nebo od Slova, podle toho, zda mluvíme o fyzice nebo o Novém zákoně) a rozšířilo se do nesčetných forem, které jsou prostoupeny Jedním, vše se vrací do Jednoty, kterou bychom mohli popsat jako kosmické Tělo Kristovo. [4]
Přečtěte si tuto meditaci na stránkách cac.org.
Translated with DeepL.com (free version)
Prameny:
[1] Beatrice Bruteau, God’s Ecstasy: The Creation of a Self-Creating World (New York: Crossroad, 1997, 2016), 12, 13.
[2] Thomas Merton, Conjectures of a Guilty Bystander(Garden City, NY: Doubleday, 1966), 142.
[3] Pierre Teilhard de Chardin, “Cosmic Life,” in Writings in Time of War, trans. René Hague (New York: Harper and Row, 1968), 70.
[4] Joy Andrews Hayter, The Cosmic Web: Hope for Our World through Spirituality and Science(Rhinebeck, NY: Red Elixir, 2023), 142–143, 144.
Image credit and inspiration: Greg Rakozy, Untitled (detail), 2015, photo, United States, Unsplash. Click here to enlarge image. We stand awed by our contemplation of the cosmos and the science within it.