Čtyřicátý osmý týden: Podobenství: Příběhy od Ježíše
Ježíš řekl: „Budu k vám mluvit v podobenstvích a zjevím vám věci skryté od stvoření světa.“ -Matouš 13,35, citace Žalmu 78,2
Otec Richard Rohr popisuje, jak Ježíš používá podobenství, aby zpochybnil náš způsob myšlení:
Cílem podobenství je rozvrátit naše staré vědomí a nabídnout přerámování našeho pohledu na svět
Podobenství je jedinečná forma literatury, která se vždy snaží rozvrátit obvyklé postupy, podobně jako zenový kóan nebo konfuciánská hádanka, které používají paradox, aby zrušily naše spoléhání na to, co považujeme za logiku. Obvykle však nedovolíme, aby to za nás udělala podobenství. Naše dominantní vědomí je natolik ovládá, že se je snažíme rozluštit uvnitř našeho stávajícího vědomí – nebo, což je častější, je prostě ignorujeme nebo je považujeme za zastaralé. Cílem podobenství je rozvrátit naše staré vědomí a nabídnout nám cestu skrze naprosté přerámování našeho pohledu na svět.
Biblický text často nemůže opustit prostor našeho „zdravého rozumu“
Biblický text často není transformativní a nepřináší „nové stvoření“, protože jej vtahujeme dovnitř našich vlastních bezpečnostních systémů a toho, čemu říkáme „zdravý rozum“. V takovém okamžiku není žádný božský průlom možný. Upřímně řečeno, díky tomu se velká část Písma stává do značné míry neškodnou a zapomenutelnou. [1]
Otec Richard používá Ježíšovo podobenství o dělnících na vinici (Mt 20,1-16), aby ilustroval, že Boží logika není naše vlastní:
Např. spravedlnost není o tom co jsme si zasloužili
My si často myslíme, že spravedlnost znamená dostat to, co si zasloužíme, ale evangelia poukazují na to, že Boží spravedlnost nám vždy dává víc, než si zasloužíme. Ve skutečnosti vůbec nejde o „zaslouženost“! V Matoušově evangeliu Ježíš vypráví podobenství o statkáři, který najímá dělníky ráno, v poledne a odpoledne, aby pracovali na jeho polích. Když jim večer všem vyplatí celodenní mzdu, ti, kteří pracovali celý den, si stěžují, že si zaslouží víc než ti, kteří pracovali jen několik hodin. Statkář se však na ně obrací a ptá se jich: „Proč se tváříte tak uraženě jen proto, že jsem štědrý?“ (Mt 20,15).
Boží spravedlnost je ve skutečnosti velkorysost
Boží spravedlnost je ve skutečnosti velkorysost, je ke všem více než spravedlivá, protože Bůh je věrný své přirozenosti. Jak říká Matouš na jiném místě, Bůh dává slunci svítit a dešti padat na spravedlivé i nespravedlivé (5,45). Jinými slovy, Bůh poskytuje každému vše, co potřebuje, aby mohl růst.
Neúprosná štědrost je pro nás těžko pochopitelná, natož abychom ji praktikovali
S takovým druhem spravedlnosti máme potíže. Jsme kapitalisté, a to i v duchovním životě. Když více pracujeme, očekáváme více a nevíme, co si počít s Bohem, který toto pravidlo porušuje. Boží spravedlnost je však jen jiný způsob, jak přemýšlet o Boží bezpodmínečné lásce. V celém evangeliu lidé dostávají to, co si nezaslouží. Neúprosná štědrost je pro nás těžko pochopitelná, natož abychom ji praktikovali. Taková bezpodmínečná spravedlnost je nad naše lidské síly. Evangelium však ukazuje, že je možné, aby byl Ježíš plně lidský a božsky spravedlivý, protože žil v moci Ducha. Stejně tak je to možné pro všechny, kdo se stejně jako Ježíš otevřou přijetí Ducha. [2]
Tuto meditaci si můžete přečíst na stránkách cac.org.
Translated with DeepL.com (free version)
Prameny:
[1] Adapted from Richard Rohr, Things Hidden: Scripture as Spirituality, rev. ed. (Cincinnati, OH: Franciscan Media, 2008, 2022), 174.
[2] Adapted from Richard Rohr and Jospeh Martos, Great Themes of Scripture: New Testament(Cincinnati, OH: Franciscan Media, 1988), 78, 79.
Image credit and inspiration: Providence Doucet, Untitled (detail), 2016, photo, Canada, Unsplash. Click here to enlarge image. Like Jesus’ parables, we can look closely at fallen leaves and see things new.