Čtyřicátý šestý týden: Znovu se spojit s naším zdrojem
Randy a Edith Woodleyovi zkoumají propojení prostřednictvím domorodých tradic a jazyka:
V myšlení neexistuje nic takového jako oddělení jedné části našeho života od druhé
Tradiční indiáni cítí vzájemnou propojenost na hluboké úrovni. Propojujeme fyzické, emocionální a duchovní stránky a sami sebe navzájem a s přírodním světem. Propojujeme celé společenství stvoření s našimi občanskými povinnostmi. V domorodém myšlení neexistuje nic takového jako oddělení jedné části našeho života od druhé.
Lakotové byli propojeni vírou ve vzájemnou provázanost všech věcí
Příklad vzájemné propojenosti najdeme u Lakotů. Jedny z nejzákladnějších struktur lakotského života představovala válečnická společenství. Přesto existovala (a stále existuje) životní cesta harmonie, která se projevovala vírou ve vzájemnou provázanost všech věcí. To pro Lakoty zahrnovalo všechny kmeny Siouxů, ostatní kmeny a ostatní lidi, stejně jako všechna zvířata, ptáky, hmyz, rostliny a ostatní společenství stvoření. Tuto provázanost vyjadřují slovy společné modlitby: Mitakuye oyasin….. [1]
Musíme dojít k poznání, že celý svět je naším příbuzným
Uvěření této myšlence – že všichni lidé a věci jsou navzájem propojeni – nám otevírá nesmírné možnosti. Co kdybychom se opět vnímali jako rodina celého společenství stvoření? Musíme dojít k poznání, že celý svět je naším příbuzným.
Uvědomíme-li si propojenost lidstva s veškerým životem, poznáme jak zachovat vše živé
Lakotové věří, že uvědomíme-li si propojenost lidstva s veškerým živočišným a rostlinným světem, uvědomíme si nové možnosti, jak zachovat vše živé. V závislosti lidstva na Zemi se podle Lakotů a dalších věřících můžeme naučit udržovat naši planetu a můžeme najít nové perspektivy pro pěstování potravin, ochranu vody a rozvoj obnovitelných zdrojů energie. To vše a ještě více je obsaženo v jejich dvou jednoduchých slovech modlitby: Mitakuye oyasin, „Všechny mé vztahy“.
Woodleyovi sdílejí vhled irokézského učitele:
Tadodaho, známý také jako náčelník Leon Shenandoah, řekl:
Když lidé obracejí své myšlenky ke Stvořiteli, dávají Stvořiteli moc, aby vstoupil do jejich mysli a přinesl dobré myšlenky
Učení je velmi dobré. Nejdůležitější je, aby se každý jednotlivec choval ke všem ostatním, ke všem lidem, kteří chodí po Matce Zemi, včetně všech národností, laskavě. To zahrnuje mnoho věcí. Nevztahuje se to jen na můj národ. Stejně se musím chovat ke každému, koho potkám. Když lidé obracejí své myšlenky ke Stvořiteli, dávají Stvořiteli moc, aby vstoupil do jejich mysli a přinesl dobré myšlenky. Nejtěžší na tom je, že Stvořitel si přál, aby mezi lidmi nedocházelo ke krveprolití, aby byl mír, dobré vztahy a vždy dobrá mysl. [2]
chceme být přirozenými lidmi vesmíru
Podobně jako lakotský koncept mitakuye oyasin, irokézská filozofie usiluje o sjednocení všech lidí v jeden celek tím, že uznává, že všichni lidé a stvoření jsou vzájemně propojeni….. Tento způsob života má své opodstatnění u různých indiánských národů, takže pro mnohé z nich je společnou hodnotou harmonie. Odžibvejský stařešina Eddie Benton Banai píše: „Dnes bychom měli využívat tato starobylá učení, abychom žili své životy v souladu s plánem, který nám dal Stvořitel. Tyto věci máme dělat, pokud chceme být přirozenými lidmi vesmíru.“ [3]
Tuto meditaci si můžete přečíst na stránkách cac.org.
Translated with DeepL.com (free version)
Prameny:
[1] The Woodleys continue: “Clara Sue Kidwell, Homer Noley, and George Tinker write in A Native American Theology: ‘A translation of mitakuye oyasin would better read: “For all the above me and below me and around me things.” That is, for all my relations…. It is this understanding of inter-relatedness, of balance and mutual respect of the different species in the world, that characterizes what we might call Indian peoples’ greatest gift to Amer-Europeans and to the Amer-European understanding of creation at this time of world ecological crisis.’” See A Native American Theology (Orbis, 2001), 51.
[2] Paul A. W. Wallace, White Roots of Peace: The Iroquois Book of Life (Santa Fe, NM: Clear Light, 1994), 14.
[3] Edward Benton-Banai, The Mishomis Book: The Voice of the Ojibway (Hayward, WI: Indian Country Communications, 1988), 9.
Randy and Edith Woodley, Journey to Eloheh: How Indigenous Values Lead Us to Harmony and Well-Being (Minneapolis, MN: Broadleaf, 2024), 128–131.
Image credit and inspiration: Georg Arthur Pflueger, Untitled (detail), 2022, photo, Germany, Unsplash. Click here to enlarge image. We are individual pieces in an intricately interconnected weave of reality; together we make a whole.