Týden čtyřicet tři: Naslouchání Božímu hlasu
Pokud dokážeme důvěřovat a naslouchat svému vnitřnímu božskému obrazu, svému instinktu pro tvorbu celku nebo svému Pravému já, budeme jednat podle svého nejlepšího, největšího, nejlaskavějšího a nejvstřícnějšího já. -Richard Rohr, Univerzální Kristus
Richard Rohr popisuje, jak můžeme pokorně přijímat a sdílet Boží „dobré slovo“ pro sebe i pro svět:
Hlas našeho ega
Musíme všechna Boží slova přijímat něžně a jemně, abychom je mohli s něhou a jemností předávat druhým. Dokonce bych řekl, že cokoli, co je řečeno s přílišnou chvástavostí, přehnaným ujišťováním nebo s jakoukoli potřebou druhého ovládat či na něj zapůsobit, není nikdy hlasem Boha v nás. Pokud nám nějaká myšlenka připadá příliš tvrdá, zahanbující nebo snižující nás nebo druhé, není to pravděpodobně hlas Boží. V tom mi věřte. Je to prostě hlas našeho ega. Proč se lidé tak často domnívají pravý opak – že zahanbující hlasy jsou vždy od Boha a milostivé hlasy jsou vždy představy? Pokud k nám něco přichází s milostí a dokáže to projít skrze nás i k druhým s milostí, můžeme tomu důvěřovat jako hlasu Božímu.
Dialog s Bohem povzbuzuje
Jeden svatý muž, který mě nedávno navštívil, to vyjádřil takto: „Musíme naslouchat tomu, co nás podporuje. Musíme naslouchat tomu, co nás povzbuzuje. Musíme naslouchat tomu, co nás povzbuzuje. Musíme naslouchat tomu, co je v nás živé.“ Já osobně jsem byl tak vycvičen, abych těmto hlasům nedůvěřoval , že si myslím, že jsem často neslyšel hlas Boha, který ke mně promlouval, nebo to, co Abraham Lincoln nazval „lepšími anděly naší přirozenosti“. Ano, narcistický člověk může takové rady zneužít a zneužije je, ale opravdový milovník Boha bude uvnitř takového dialogu vzkvétat.
Bůh je nenásilný
Musíme se naučit rozpoznávat pozitivní proudění a rozlišovat je od negativního odporu v nás samých. To může trvat roky, ne-li celý život. Pokud hlas vychází z obviňování a vede k obviňování, jedná se jednoduše o hlas „žalobce“, což je doslovný význam biblického slova „satan“. Zahanbováním, obviňováním nebo obviňováním Bůh prostě nemluví, ale bohužel tak až příliš často mluvíme my sami se sebou a mezi sebou navzájem. Bůh je svrchovaně nenásilný; to jsem se naučil od svatých a mystiků, které jsem četl, se kterými jsem se setkal a o kterých jsem slyšel. Tolik svatých lidí se nemůže mýlit. [1]
Bůh miluje naši duši
Existuje hlubší Boží hlas, který se musíme naučit slyšet a poslouchat. Bude znít jako hlas rizika, důvěry, odevzdanosti, duše, zdravého rozumu, osudu, lásky, důvěrného cizince, našeho nejhlubšího já. Vždycky nám bude připadat bezplatný, a právě tato svoboda nás děsí. Bůh nikdy nevede skrze vinu nebo stud! Bůh vede tím, že miluje duši na stále hlubších úrovních, ne tím, že zahanbuje na povrchních úrovních. [2]
Přečtěte si tuto meditaci na stránkách cac.org.
Translated with DeepL.com (free version)
Prameny:
[1] Adapted from Richard Rohr, The Universal Christ: How a Forgotten Reality Can Change Everything We See, Hope for, and Believe (New York: Convergent, 2019, 2021), 88–89.
[2] Adapted from Richard Rohr, A Spring within Us: A Book of Daily Meditations (Albuquerque, NM: CAC Publishing, 2016), 141.
Image credit and inspiration: Kuo-Chiao Lin, After Work (detail), 2017, photo, Taiwan, Unsplash. Click here to enlarge image. When we are listening we stop, be still and quiet, because we don’t want to miss the voice that is speaking.