Týden čtyřicátý druhý: Stvořitel a stvoření
Teoložka Elizabeth Johnsonová ukazuje, jak se naše chápání stvoření vyvíjelo od Genesis:
Dříve:model vesmíru kladl do středu neměnnou Zemi
Starověcí bibličtí autoři, prodchnutí vírou v Boží stvořitelskou moc, poeticky popisovali, jak Bůh roztáhl nebesa, položil pevné základy země a dal moři pokyny, aby zůstalo ve svých hranicích. Jejich model vesmíru kladl do středu neměnnou Zemi, kolem níž pod nebeskou klenbou krouží Slunce, Měsíc a další nebeská tělesa, což je vlastně způsob, jakým se věci jeví lidskému oku bez pomoci.
Dnes: nebesa a Zemi jako dosud nedokončený výsledek přírodních procesů
O mnoho staletí později máme jiné chápání. Vědecké objevy nás přivedly k tomu, že vidíme nebesa a Zemi jako dosud nedokončený výsledek přírodních procesů….. Od vzniku života na této planetě před více než 3,5 miliardami let se různé druhy rostlin a živočichů vyvíjely v souladu s měnícím se prostředím, vznikaly a zanikaly…..
Bible: živý Bůh má neustálý tvůrčí vztah k zemi
Bible se svou vírou ve Stvořitele, který tvoří nebe a zemi a vše, co je v nich, byla napsána několik století před rozvojem těchto moderních poznatků a nemělo by se očekávat, že je bude mít. To, co zůstává pro víru konstantní, ať už použijeme jakýkoli model představy Země, je náboženská intuice, že živý Bůh má neustálý tvůrčí vztah k zemi, moři, vzduchu a jejich obyvatelům, který umožňuje jejich existenci a činnost.
Johnson nás vybízí, abychom o Bohu jako Stvořiteli přemýšleli širokou optikou:
Nejlepší je opustit představu Boha jako monarchy působícího na ostatní bytosti.
Je těžké smířit se se zjednodušenou představou Boha Stvořitele v díle….. Nejlepší je opustit představu Boha jako monarchy působícího na ostatní bytosti. Přesuňte svou mysl směrem k živému Bohu, který je nekonečným svatým tajemstvím. Posaďte se s pravdou, že naše konečná mysl nemůže pochopit Toho, který je nekonečný; naše konečná srdce nemohou pochopit lásku bez hranic. Vzhlížejte k Bohu ne jako k jednotlivému aktérovi v rámci řady tvorů, ale jako k nepředstavitelnému osobnímu Zdroji všech bytostí, k samotnému Základu bytí, k Nadpozemskému uprostřed nás, ke generativnímu oceánu lásky, k Duchu Stvořiteli.
moc Ducha Stvořitele není hrubá ale láska, která posiluje
Pak si začněte uvědomovat, že moc Ducha Stvořitele se neuplatňuje jako hrubá moc nad, ale jako láska, která posiluje. Boží tvůrčí činnost uvádí v život vesmír obdařený vrozenou schopností vyvíjet se působením svých vlastních přirozených sil, čímž se stává svobodným partnerem svého vlastního stvoření.
Rozšíření našeho pohledu na živého Boha podle paradigmatu milujícího otevírá cestu k respektování skutečné autonomie fungování přírody a svobody chování tvorů, kterou Bůh Stvořitel umožňuje…..
Bůh tvoří svět tím, že mu umožňuje, aby se sám tvořil.
Svět se jako dobré Boží stvoření stává svobodným partnerem svého vlastního stávání, zatímco Stvořitel umožňuje jeho existenci v každém okamžiku. Stručně řečeno, Bůh tvoří svět tím, že mu umožňuje, aby se sám tvořil. Duch svatý zdaleka nenutí svět, aby se vyvíjel podle předem připraveného plánu, nýbrž ho neustále volá k nové a nečekané budoucnosti.
Přečtěte si tuto meditaci na cac.org.
Translated with DeepL.com (free version)
Prameny:
Elizabeth A. Johnson, Come, Have Breakfast: Meditations on God and the Earth (Maryknoll, NY: Orbis Books, 2024), 17, 18–19, 19–20, 21.
Image credit and inspiration: Jennie Razumnaya, Blooming Peach Garden (detail), 2022, photo, Los Angeles, Unsplash. Click here to enlarge image. We’re invited into the beauty of creation, receiving and offering, just like this artist painting the petals of a cherry blossom.