František a Klára

Dychtivý milovat

Shrnutí čtyřicátého týdne 29. září – 4. října 2024

Neděle

František z Assisi dokázal žít svobodným způsobem života, v němž jeho jediným cílem byla láska. Tato intenzivní dychtivost milovat učinila z celého jeho života úžasné vítězství lidského a božského ducha a ukázala, jak krásně spolu spolupracují.  -Richard Rohr

Pondělí

František byl fundamentalista – ne co se týče doktrinálních Písem – ale co se týče životního stylu: nic si neber na cestu; jez, co ti předloží; pracuj za svou mzdu; nenos boty. Pro většinu křesťanů je to stále revoluční myšlení, ačkoli je to samotná „dřeň evangelia“, abychom použili Františkovu vlastní frázi. -Richard Rohr 

Úterý

Dokud neobjevíme „malou cestu“, téměř všichni se snažíme získat morální převahu tím, že dodržujeme zákony a myslíme si, že jsme tak duchovně pokročili. Lidé jako Terezie z Lisieux, kteří jdou touto pokornější a upřímnější cestou, jsou vždy láskyplnější, radostnější a soucitnější a mají spoustu času na prostou vděčnost za všechno.  -Richard Rohr

Středa

Cesta lásky může být trýznivá. Není to cesta pohodlí. Vyžaduje bdělost a disciplínu, abyste mohli mluvit za ty, kdo nemají hlas, a odvahu přijmout následky. Přesto jsou plody takového jednání sladké. Jsou to plané plody, které přinášejí hojnost – dost na to, aby nasytily celé království, a to přímo tady na zemi.  -Mirabai Starrová

Čtvrtek

František zakoušel Boha jako své „Všechno“: Všichni jsou dobří, všichni milují, všichni jsou přítomní, všichni jsou milosrdní. Jak zvolal: „Deus meus et omnia“, což znamená „Můj Bůh a mé Všechno!“. Čím více nacházel Boha v sobě, tím více viděl Boha mimo sebe, kde k němu každý detail přírody promlouval o Bohu. -Ilia Delio

Pátek

Františkova revoluce stále probíhá a nemůže selhat, protože není ničím více ani méně než jistým rozvinutím samotné Lásky, která, jak prohlašuje Pavel, „nikdy neselže“ (1 Kor 13,8). -Richard Rohr 

Františkánské Lectio

Čtyřicátý týden praxe

Františkánský řeholník Dan Riley píše o jedinečném františkánském přístupu k lectio divina:

Co se kdysi odehrávalo v klášterech, klášterech a kostelech, nyní přenesme do domácností

Lectio se neomezuje na kláštery, mnichy nebo „řeholníky“ nebo dokonce pouze na posvátné texty, ale je to činnost „ve sféře lásky“ – Boží přítomnosti -, která je všude svatá a celistvá. Je načase, aby se to, co se kdysi odehrávalo v klášterech, klášterech a kostelech, nyní přeneslo do domácností a veřejných prostor našeho světa. Je čas, aby se to, co bylo kdysi vyhrazeno četbě Bible, nyní rozlévalo také do Stvoření, do vtěleného Slova. Máme ho přijímat tam, kde a jak je….. 

Boží vláda je vždy na dosah; bohatství Boží slávy je přítomno zde a všude

Ať už šlo o jednoho člověka, jedno místo nebo jeden okamžik, františkánská dispozice je taková, že Boží vláda je vždy na dosah; bohatství Boží slávy je přítomno zde a všude. Každé stvoření je pozůstatkem Božího stvořitelského působení a výrazem Božího láskyplného slova. To je požehnání františkánské lectio….. Lectio znamená číst, soustředit se nebo naslouchat dostatečně dlouho a hluboce, aby se objevila krása, hloubka a propojení; pokoj a svoboda inspirují k činnosti a službě…. 

Boží tvář, věřil František, září zevnitř všeho stvořeného….. 

František z Assisi chodil po světě, jako by byl zahradníkem, který navštěvuje svou velkou zahradu, rostlinu po rostlině, a žasl nad vším, co nejen proráží na povrch jako vyrůstající květy, ale také nad vším, co je ještě v hlíně a teprve se objeví. Ačkoli to bylo skryté, už to tam bylo. Ačkoli v ní bylo mnoho prvků, byla to stále jedna zahrada. Boží tvář, věřil František, zářila zevnitř všeho stvořeného….. 

obrácení skrze četbu posvátného kosmu, Krista

Františkánská Lectio je praxe, při níž začínáte aktualizovat své propojení se vším – své vrozené a zděděné spojení s Bohem….. Nakonec se rozsvítí nové světlo, když jsme uvedeni do jednoty. Otevíráme svá srdce k obrácení, které je součástí zvyku a praxe Lectio – obrácení skrze četbu posvátného kosmu: Krista, který je ve všech a v každé věci. Čteme Slovo pomalu – jeden verš, jedno stvoření, jednu tvář, jednu cestu, jednu píseň – jako jeden kosmický příběh, který se odvíjí s milostí jako naším průvodcem. 

Tuto meditaci si můžete přečíst na stránkách cac.org.  

Translated with DeepL.com (free version)

Prameny:

Dan Riley, introduction to Franciscan Lectio: Reading the World through the Living Word (Brewster, MA: Paraclete Press, 2022), 15, 16, 18.  

Image credit and inspiration: Dimitri Kadiev, Be Praised—mural of Francis and Clare on the side of the CAC (detail), photo of paint on adobe wall. Click here to enlarge image. This mural art on the outside of the CAC represents Francis’ love and acceptance of life in its varied and diverse manifestations. 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *