Třicátý devátý týden: Pěstování kontemplativního vědomí
Mirabai Starrová píše o mystice, kterou můžeme prožívat v „klášterech“ našeho každodenního života:
Nemusíte vstoupit do kláštera, abyste se stali mystik
Myslím, že to chápete: Nemusíte vstoupit do kláštera, abyste se stali mystiky. Nemusíte se zříkat čokolády ani se vzdávat popkultury. Není nutné skládat formální sliby a bít se, když je nevyhnutelně nedodržíte. To jsou statické představy o tom, co znamená být oddán životu duše, a pravděpodobně nemají téměř nic společného s hřejivou a pikantní rozverností vašich dnů.
Být mystikem v dnešní době neznamená odříkání, ale záměr.
Žít jako mystik znamená orientovat se celým svým já na posvátno. Jde o záměrný pohled optikou lásky. Současná moudrá žena Anne Lamottová říká (cituje otce Eda, kněze, který pomáhal Billu Wilsonovi založit Anonymní alkoholiky), že „někdy je nebe jen nový pár brýlí“. [1] Víte, jak to vypadá, když čočky očistíte od šmouh a prachu. A také víte, jaké to je, když narážíte do nábytku, když máte rozmazané vidění. Když řeknete ano pěstování mystického pohledu, obyčejný svět se rozzáří, pronikne záblesky krásy a okamžiky smyslu. Vesmír reaguje na vaši ochotu hledět na svaté tím, že téměř vše odhaluje jako svaté. Talíř rýže a fazolí, Dow Jonesův průmyslový průměr, vaše nové dítě, nejnovější politický darebák, děsivá diagnóza, neklidné noci.
Starr nás vybízí, abychom se zavázali objevovat skryté hlubiny lásky ve všedních situacích:
Rozhodněte se vidět Boží tvář ve tváři druhých
Můžete začít právě tady, uprostřed svého chaotického života. Vašeho krásného, nedokonalého, dokonalého života. Neexistuje jiný čas a právě místo, kde se nacházíte, je tím nejlepším místem, kam můžete vstoupit. Navzdory tomu, co vás možná učili na biblickém táboře nebo v hodinách jógy, nejste pravděpodobně na cestě k nějakému neposkvrněnému stavu, v němž budete nakonec dostatečně klidní a laskaví, abyste byli hodni přímého setkání s božstvím. Stanovte si záměr odhalit klenoty ukryté v srdci toho, co už je. Rozhodněte se vidět Boží tvář ve tváři řidiče autobusu a náladového teenagera, v loupání mandarinky nebo krmení kočky. Rozhodněte se. Myslete to vážně. Otevřete své srdce a pak udělejte vše pro to, abyste ho udrželi otevřené. Zapalte každou svíčku v místnosti….
to znamená být mystikem
Když se sebou uzavřeme dohodu, že se ukážeme realitě takoví, jací jsme, realita se nám odmění tím, že nám odhalí svou skrytou svatost, svůj obyčejný zázrak, své plodné stíny a zářivé rány. Ne vždy a ne všude, ale stále častěji a na místech, kde to nejméně očekáváme…. To znamená být mystikem. Ukázat se pro to, co je, být přítomen všemu, co je, uchýlit se do bezbřehé intimity právě toho, co je.
Přečtěte si tuto meditaci na cac.org.
Translated with DeepL.com (free version)
Prameny:
[1] Anne Lamott, Hallelujah Anyway: Rediscovering Mercy (New York: Riverhead Books, 2017), 12.
Mirabai Starr, Ordinary Mysticism: Your Life as Sacred Ground (New York: HarperCollins, 2024), 13–14, 15, 18–19. Excerpted from Ordinary Mysticism by Mirabai Starr and reprinted with permission from HarperOne, an imprint of HarperCollins Publishers. Copyright 2024.
Image credit and inspiration: Jacob Bentzinger, untitled (detail), 2023, photo, Unsplash. Click here to enlarge image. Like the light of a stained-glass window making new patterns and shapes on a wall, we look at old things and old ways with new eyes and discover new ways of being.