Třicátý osmý týden: Být mírem, vytvářet mír
Blahoslavení tvůrci pokoje: Budou uznáni za Boží děti. -Matouš 5,9
Otec Richard se zamýšlí nad tím, co znamená být tvůrcem pokoje:
Ti, kdo usmiřují hádky
Tento verš v Matoušově evangeliu je jediným případem, kdy je v celé Bibli použito slovo tvůrci pokoje. Tvůrci pokoje jsou doslova „ti, kdo usmiřují hádky“. Jasně vidíme, že Ježíš nestojí na straně násilníků, ale na straně nenásilníků. Ježíš říká, že mezi prostředky a cíli musí být souvislost, jasná důslednost, stálá jednota. Neexistuje jiná cesta k míru než samotné nastolení míru.
Mír, který udržujeme, je falešný mír
Dnes si mnozí myslí, že míru můžeme dosáhnout násilím. Všichni jsme byli svědky akcí vycházejících z logiky „zabíjením zastavíme zabíjení“. Takto uvažujeme, i když je to v rozporu se všemi velkými náboženskými učeními. Naše potřeba okamžité kontroly nás vede k tomu, že odpojujeme jasnou jednotu mezi prostředky a cíli. USA dokonce pojmenovaly raketu, která byla jasně určena ke zničení lidstva, „mírotvůrce“. Alespoň je to slovo upřímnější: peacekeeper, namísto Ježíšova peacemaker. Ale mír, který udržujeme, je falešný mír. Prorok Jeremiáš by o našich „mírotvorných“ válkách řekl to, co řekl izraelským vůdcům:
„Mír! Mír!“ říkají, zatímco žádný mír není.
Měli by se stydět za své odporné činy.
Ne oni! Necítí stud, neumějí se ani začervenat.
-Jeremjáš 8:11-12
Násilí je dnes exportováno na okraj, do „kolonií“, abych měli pocit míru
Válka je prostředkem snahy o ovládání, nikoliv prostředkem hledání míru. Pax Romana je způsob, jak svět usiluje o kontrolu a nazývá ji mírem. Římané si mysleli, že mají mír, ale násilí vždy vyvolá další násilí, zejména na okrajích, v koloniích. V centru, mezi lidmi, kteří jsou „zasvěcenci“, má to, co nazývá mírem, ale násilí bylo pouze exportováno na ty na okraji společnosti. To není skutečný mír. Naše bohaté uzavřené komunity s bezpečnostními vchody jsou dnes důkazem téhož. Jak řekl papež Pavel VI: „Chceš-li mír, pracuj pro spravedlnost.“ [1]
Máme v západních zemích vůbec představu o všem tom „koloniálním“ otroctví a útlaku?
Máme vůbec představu o všem tom otroctví a útlaku, o všem tom zabíjení a mučení, o všech těch milionech lidí, kteří existovali na okrajích každé říše, aby ti v jejím centru mohli říkat, že mají mír? Pokaždé, když postavíme pyramidu, budou mít někteří lidé na vrcholu svůj mír, a přesto budou všude dole ležet zkrvavená těla. Ti nahoře obvykle nepoznají cenu svého falešného míru.
Ježíšův mír je odlišný, je spojený se sebeobětováním
V horském kázání Ježíš definuje mír jiným způsobem, který nazýváme Pax Christi, Kristův mír. Ve zbývajících blahoslavenstvích Ježíš spojí svůj mír se spravedlností a sebeobětováním (viz Mt 5,10). Pax Romana vytváří falešný mír obětováním druhých; Pax Christi čeká a pracuje na pravém míru obětováním falešného já moci, prestiže a majetku.
Tuto meditaci si můžete přečíst na stránkách cac.org.
Translated with DeepL.com (free version)
Prameny:
[1] Pope Paul VI, Message for the Celebration of the Day of Peace, January 1, 1972. Full text at http://w2.vatican.va/content/paul-vi/en/messages/peace/documents/hf_p-vi_mes_19711208_v-world-day-for-peace.html
Adapted from Richard Rohr, Jesus’ Alternative Plan: The Sermon on the Mount (Cincinnati, OH: Franciscan Media, 1996, 2022), 148–149.
Image credit and inspiration: David Clode, untitled (detail), 2018, photo, Australia, Unsplash. Click here to enlarge image. Like a butterfly in open hands, peacemaking requires the humility of opening our hearts to the delicate dance of co-creating a just peace.