řád

Vývoj víry

Třicátý pátý týden: Pořádek, nepořádek, změna pořádku

Někdy Bůh povolává člověka k nevíře, aby víra mohla nabýt nových forem.  -Christian Wiman, Moje jasná propast 

Je-li město metaforou jistoty a sounáležitosti, pak poušť je metaforou našich otázek a naší pravdy.-Sarah Bessey, Field Notes

Víra, která přežije

Autorka Sarah Bessey píše o rozvíjející se víře jako o takové, která dokáže snášet narušení a prospívat v tom, co nazývá „divočinou“. 

Slovo „vyvíjející se“ se mi vždycky líbilo, protože mi pomáhá dělat to, co otec Richard Rohr nazývá „překračovat a zahrnovat“ mé zkušenosti s vírou před tímto obdobím i po něm. Jak jednou řekla moje drahá přítelkyně Rachel Held Evansová: „Vyvíjející se víra je prostě víra, která se přizpůsobila, aby přežila.“ [1]. 

Vyvíjející se víra spojuje nové myšlenky a staré cesty

Pro mě se vyvíjející víra … ukázala být o otázkách, zvědavosti a neustálém zúčtování s pevnou, upřímnou vírou. Vyvíjející se víra spojuje nové myšlenky a staré cesty. Jde o přebudování a znovuvytvoření víry, která funguje nejen pro nás samotné, ale i pro celý ten špinavý, široký a krásný svět.

Rozvíjejíí se víra dobře zná Boží přítomnost

Pro mě se ukázalo, že je to hluboce soustředěné v Ježíšově dobré zprávě. Rozvíjející se víra je svátostná, ekumenická, ztělesněná, velkorysá, naplněná duchem, pravdivá a zakořeněná v bezpodmínečné, nikdy nekončící Boží lásce….. Rozvíjející se víra je houževnatou a vytrvalou formou věrnosti, která dobře zná Boží přítomnost v našich nejosamělejších místech a nejhlubších otázkách. A vyvíjející se víra má prostor pro všechny cesty, po kterých se můžete pohybovat…. 

Víra věnuje pozornost pozvání Ducha svatého

Každý, kdo dojde na konec svého života s naprosto stejnými názory a přesvědčením, jaké měl na jeho začátku, to dělá špatně. Protože pokud se v průběhu života neměníme a nevyvíjíme, pak se musím ptát, zda věnujeme pozornost pozvání Ducha svatého, které je vaším životem. 

Bessey se dělí o povzbuzení, kterého se jí dostalo od jejího otce, když procházela probíhající poruchou a dekonstrukcí:

Upřímné hledání Boha

V reakci na mé velmi reálné a oprávněné obavy z toho, kam mě toto bloudění divočinou a zpochybňování zavede, mi [otec] řekl něco v tomto smyslu: „Nebojím se o tebe. Pokud upřímně hledáš Boha, věřím, že najdeš to, co hledáš, i když to bude vypadat jinak, než jsem našel já.“ A tak jsem si uvědomil, že to není pravda. 

Jste hluboce milováni a Bůh se o vás nebojí

Dodnes si pamatuji ten úlevný výdech, který moje ulehčená duše při jeho slovech zažila, jako když se ze mě snese břemeno, které jsem stejně nemusela nést. Bylo to povolení k vývoji a byla to láska. A tak jsem si to po všech těch letech osvojila jako svůj vlastní přístup k těm, kteří jsou na klikaté cestě duchovního růstu a formace – nebojte se. 

Nebojím se o ty, kteří se diví a bloudí. Nebojím se o ně ani o ně, o vás ani o vás….. Jste hluboce milováni a Bůh se o vás nebojí. V této Lásce můžete spočinout a setrvat, i když hodíte pár věcí do ohně. 

Přečtěte si tuto meditaci na stránkách cac.org. 

Translated with DeepL.com (free version)

Prameny:

[1] Rachel Held Evans, sermon at Evolving Faith Conference, October 26, 2018. See also Evans, introduction to Faith Unraveled (Grand Rapids, MI: Zondervan, 2010). 

Sarah Bessey, Field Notes for the Wilderness: Practices for an Evolving Faith (New York: Convergent, 2024), 11–12, 17, 18.  

Image credit and inspiration: Jenna Keiper, cracked stained glass (detail), 2020, photo, Albuquerque. Click here to enlarge image. Like this cracked stained glass, sometimes we have to let the old structures deconstruct in order to make room for the new.