Třicátý první týden: Boží vláda
Veřejná teoložka Rachel Held Evansová (1981-2021) vypráví o mnoha způsobech, jakými Ježíš mluvil o Boží vládě:
Ježíš nemluvil o církvi, ale o království pro chudé a tvůrcům pokoje
Ježíš nemluvil příliš o církvi, ale hodně mluvil o království…..
Na rozdíl od všech ostatních království, která kdy byla a budou, toto království patří chudým, řekl Ježíš, a tvůrcům pokoje, milosrdným a těm, kdo hladoví a žízní po Bohu. V tomto království budou lidé z okraje a ze spodních příček pozvednuti na čestná místa, budou usazeni na nejlepších místech u stolu. Toto království nezná geografické hranice, politické strany, ani jeden jazyk či kulturu. Nepostupuje skrze moc a sílu, ale skrze skutky lásky, radosti a pokoje, misie milosrdenství, laskavosti a pokory. Toto království přišlo nikoliv se zvukem polnice, ale s dětským pláčem, nikoliv s porážkou nepřátel, ale s jejich odpuštěním, nikoliv na hřbetě válečného koně, ale na hřbetě osla, nikoliv s triumfem a dobytím, ale se smrtí a vzkříšením…..
Církev neudělala co měla udělat
Když si uvědomíme, jaký nepořádek církev v dějinách nadělala, jakou spoušť napáchala a co všechno zničila, když si uvědomíme, jak odlišně církev většinou vypadá od Království, je snadné si pomyslet, že nám Ježíš možná zanechal špatný osud. Možná nás nalákal a vyměnil, prodal nám Království a pak nám podstrčil církev.
Evans pojmenovává, jak je církev povolána zjevovat Boží království:
církev -ekklésia- je shromáždění Božího lidu
Toto slovo pro církev, ekklésia, se v Ježíšově době používalo pro označení… shromážděného Božího lidu. Církev je tedy v podstatě shromáždění občanů království, kteří jsou povoláni – ze své individuality, ze svých hříchů, ze svých starých způsobů jednání, ze způsobu jednání světa – k účasti na tomto novém království a ke vzájemnému společenství…..
účelem církve je nechat nahlédnout do království
Účelem církve a svátostí je dát světu nahlédnout do království, ukázat jeho směr…..
V tomto smyslu nám církev dává možnost navázat na Ježíšův popis království a přidat několik vlastních metafor. Mohli bychom říci, že království je jako kostel svaté Lydie v Brooklynu, kde se scházejí cizinci a při jídle vzpomínají na Ježíše. Království je jako Útočiště v Denveru, kde se scházejí závislí a akademici, svobodné matky a ženy v domácnosti z předměstí, aby si navzájem řekli pravdu. Království je jako Thistle Farms, kde se ženy léčí ze zneužívání tím, že pomáhají léčit druhé…..
a vytvářet vnější známky milosti
A i přesto zůstává království tajemstvím těsně za naším uchopením….. Všechno, co máme, jsou skoro královstvím a nebo citace království a svatyně na cestách. Všechno, co máme, jsou nedokonalí lidé v nedokonalém světě, kteří se ze všech sil snaží vytvářet vnější známky vnitřní milosti a na celé cestě klopýtají.
Přečtěte si tuto meditaci na webu cac.org.
Translated with DeepL.com (free version)
Prameny:
Rachel Held Evans, Searching for Sunday: Loving, Leaving, and Finding the Church (Nashville, TN: Nelson Books, 2015), 252–253, 254–255, 256.
Image credit and inspiration: Harli Marten, untitled (detail), 2016, photo. Unsplash. Click here to enlarge image. The reign of God is peace, even today, between two people and a tree at sunset.