Dvacátý osmý týden: Autentická transformace
Otec Richard popisuje, jak kontemplace podporuje naši transformaci:
potřebujeme vytrvalost
V okamžiku proměny můžeme zažít Absolutno, které vše relativizuje a zve nás do světa lásky a milosti. Můžeme dovolit, aby se postupně měnily naše názory na politiku, ekonomiku, rasu a pohlaví. Ale tyto věci jsou jen jakési náznaky toho, jak jsme osvícení, pokud nenajdeme způsob, jak s nimi jít do hloubky. Pokud nebudeme vedeni k nějakému druhu kontemplativní praxe, která neustále odhaluje naše dualistické, hádavé a předpojaté způsoby myšlení, neposuneme se do nové fáze života. Budeme mít jen názory. To, co skutečně potřebujeme, je trvalá praxe, která přetváří a proměňuje naše srdce a mysl.
Potřebujeme měnit realitu do hloubky
Trvalá praxe kontemplace zahrnuje opuštění všech věcí, které používáme k definování našeho takzvaného odděleného já. Pomáhá nám získat přístup k našemu Pravému já, k té části nás, která je vždy spojena s Bohem. Kontemplace nás učí, jak žít na tomto otevřeném místě, kde pozorujeme, jak realita přichází a odchází. Učíme se z ní a necháváme se jí měnit. [1]
Brian McLaren navrhuje kontemplativní praxi zaměřenou na bytí „zde“ s Bohem:
Tady jsem Já
Zde je jednoduché slovo, kterým se ukážeme, odpovíme tomu, kdo volá naše jméno. Zde je způsob, jakým pojmenováváme to, kde jsme – příjemné či nepříjemné, žádoucí či nikoliv – a prohlašujeme se za přítomné Boží přítomnosti…..
Jednoduché slovo zde … vyvrací předpoklad, že Boha máme pojmenovaného, promyšleného a správně „zaměřeného“. Místo toho nás staví takříkajíc do lesa, kde voláme, aby nás ten, kdo nás hledá, mohl najít: „Tady jsem, v přítomnosti tajemství. Tady jsem, v přítomnosti Přítomnosti, která přesahuje, překonává, přetéká a vymyká se každému pokusu o definici, popis, a dokonce i představu. Tady jsi, ať jsi kdokoli….. Kéž se skutečné já a skutečné ty staneme vzájemně přítomnými tady a teď.“
Jsem tu nyní -v přítomnosti – jsem tu s Tebou
Ať už mám pocit, že hledám Boha a volám: „Je tu někdo?“, nebo mám pocit, že Bůh volá mě a já odpovídám: „Tady jsem!“. Myslím, že toto prosté slovo zde dokáže něco úžasně komplexního. Jeho prostřednictvím se zjevuji. Vycházím z úkrytu. Nechávám se najít…. Toto uznání vzájemné přítomnosti se stává předehrou ke vzájemné blízkosti…..
Navzájem se vnímáme, jsme tu spolu
Takové probuzení zahajuje proměnu náboženského … života v život duchovní, život s Bohem – ne později a jinde, ale tady a teď. O kolik vyšší, širší, hlubší a bohatší se stává náš život, když se probudíme do přítomnosti skutečného, divokého, tajemného, živého Boha…. Můžeme odpovědět prezentací [sebe sama] a říci: „Tady jsem, Pane. Vnímám tě, vnímáš mne.“ V tomto okamžiku se nám otevírají dveře. Začneme žít s neustálým Tady jsem a tady jsi ty v našich srdcích, zvoucím k neustálému, životnímu spojení, nepřerušovanému společenství, celoživotnímu přátelství – počínaje právě tady, počínaje právě teď. [2]
Tuto meditaci si můžete přečíst na stránkách cac.org.
Translated with DeepL.com (free version)
Prameny:
[1] Adapted from Richard Rohr, Authentic Transformation (Albuquerque, NM: Center for Action and Contemplation, 2016), CD. No longer available.
[2] Brian D. McLaren, Naked Spirituality: A Life with God in 12 Simple Words (San Francisco, CA: HarperOne, 2012), 32–33, 33–34, 37.
Image credit and inspiration: Jenna Keiper, web of water (detail), 2020, photo, Washington. Click here to enlarge image. Like this spider’s web, a ray of light can illuminate and transform us.