Týden dvacátý první: Život v duchu
Brian McLaren se zamýšlí nad působením Ducha svatého v prvotní církvi a dnes:
Je lépe, když odejdu, aby mohl přijít Duch
Následování Ježíše v dnešní době má mnoho společného se zkušeností původních učedníků….. Mezi naší a jejich zkušeností je však zřejmý a zásadní rozdíl: oni mohli Ježíše vidět a my ne. Podle Janova evangelia nám to překvapivě dává výhodu. „Je lépe, když odejdu, aby mohl přijít Duch,“ řekl Ježíš [Jan 16,7]. Kdyby byl fyzicky přítomen a viditelný, soustředili bychom se na Krista tam, přímo tam, venku … ale kvůli jeho nepřítomnosti objevujeme Ducha Kristova přímo tady, uvnitř…..
necháme se unést pohybem Ducha?
Jádrem Ježíšova života a poselství tedy byla tato dobrá zpráva: Duch Boží, Duch živosti, Duch Vítr – dech – oheň – oblak – voda – víno – holubice, který naplnil Ježíše, je v pohybu v našem světě. A to nám dává na výběr: budeme se držet za patu, zatínat pěsti a žít pro své vlastní cíle, nebo se necháme unášet, necháme být a přijít… a necháme se tak unést pohybem Ducha? [1]
Teoložka Grace Ji-Sun Kimová vyzývá křesťany, aby byli otevřeni životodárnému pohybu Ducha:
Duch svatý nás činí „duchovně“ živými
Duch svatý nás činí „duchovně“ živými. Inspiruje nás a posiluje, dává nám touhy, inspirace a intuice. Otevírá nás novým pravdám a umožňuje nám tyto pravdy integrovat do naší mysli a života….. Chceme, aby nás Duch otevřel své přítomnosti, abychom se mohli proměnit. Věříme, že tato otevřenost vůči proměňující Boží přítomnosti nás učiní skutečně živými. [2]
Stáváme se pracovníky v Duchu a pro Ducha…..
Ve všem, co děláme, se musíme nechat vést Duchem. Pracujeme s pohybem Ducha jako s větrem, světlem a dechem, aby nás proměňoval a uschopňoval být činiteli změny.
Když Duch naplňuje náš život, následujeme rytmus Ducha. Jsme vedeni Duchem, abychom se stali novými stvořeními a stali se činiteli změny. Stáváme se pracovníky v Duchu a pro Ducha…..
Vytvářet spravedlnost, být milosrdní a naplňovat svět Boží láskou.
Láska Ducha nás uschopní pracovat pro Boha: vytvářet spravedlnost, být milosrdní a naplňovat svět Boží láskou….. Když zakoušíme Boží přítomnost, každý z nás přispívá k budování Boží vlády zde na zemi. Je to úkol, který volá každého z nás.
Uvědomujeme si, že tento Duch nás proměňuje, abychom se svou láskou stali tím nejlepším, čím můžeme být. Láska je silou, která nás vyzývá, abychom směřovali ke spravedlnosti a celistvosti. [3]
Brian uzavírá:
Nemůžeme se snažit uzavřít Ducha do nějaké krabice
Ve světě plném velkých výzev, v době, jako je ta naše, se nemůžeme spokojit s těžkým a pevným náboženstvím. Nemůžeme se snažit uzavřít Ducha do nějaké krabice. Potřebujeme zažít mocný prudký vítr Letnic. Potřebujeme, aby se naše srdce rozhořela ohněm Ducha. Potřebujeme živou vodu a nové víno, které Ježíš slíbil, aby se naše srdce mohla stát domovem holubičího pokoje. [4]
Tuto meditaci si můžete přečíst na stránkách cac.org.
Prameny.
[1] Brian D. McLaren, We Make the Road by Walking: A Year-Long Quest for Spiritual Formation, Reorientation, and Activation (New York: Jericho Books, 2014), 203, 205.
[2] Grace Ji-Sun Kim, Reimagining Spirit: Wind, Breath, and Vibration (Eugene, OR: Cascade Books, 2019), 72.
[3] Kim, Reimagining Spirit, 129–130, 132, 136.
[4] McLaren, We Make the Road, 205.
Image credit and inspiration: Tim Zänkert, body of water (detail), 2017, photo, Unsplash. Click here to enlarge image. Like sunlight on water, we cannot grasp or clutch Spirit, but its beauty is with us all the same.