Týden dvacátý první: Život v duchu
Skutky 2,1-4 :Když nastal den Letnic, byli všichni pohromadě na jednom místě. Náhle se z nebe ozval zvuk podobný prudkému větru, který naplnil celý dům, kde seděli. Mezi nimi se objevily rozdělené jazyky jakoby z ohně a na každém z nich spočinul jeden jazyk. Všichni byli naplněni Duchem svatým a začali mluvit jinými jazyky, jak jim Duch dával schopnost.
V této svatodušní homilii otec Richard Rohr povzbuzuje křesťany, aby rozpoznali přítomnost Ducha svatého, dar, který nám Bůh již dal!
Křest Duchem svatým
Je škoda, že Duch svatý bývá pro mnoho křesťanů opomíjen. Ve skutečnosti Ducha „nemáme“. Obávám se, že máme tendenci prostě jen procházet jednotlivými pohyby. Formálně sice věříme, ale upřímně řečeno, není v tom moc ohně. Není v tom mnoho přesvědčení. Není v tom moc služby. Prostě jen tak nějak věříme. Proto jsou v evangeliích jasně rozlišeny dva křty. Je tu křest vodou, na který je většina z nás zvyklá, a pak je tu křest „Duchem svatým a ohněm“ (Mt 3,11); ten je opravdu důležitý.
Křest vodou
Křest vodou, který mnozí z nás přijali v dětství, vyžaduje jen málo přesvědčení a pochopení. Někteří rodiče ho prostě udělají, aby udělali radost svým rodičům nebo prarodičům. Dokud se tento křest vodou nestane skutečným, dokud nepoznáme Ježíše a nespoléháme se na něj, nevzýváme ho, nesdílíme a nemilujeme ho, jen se vezeme.
Kdo má křest Duchem?
Můžeme poznat lidi, kteří prožili druhý křest v Duchu svatém. Mají tendenci být milující. Mají tendenci být vzrušující. Chtějí sloužit druhým, a ne si jen nechat sloužit. Odpouštějí samotnému životu, že není vším, v co kdysi doufali. Odpouštějí svým bližním. Odpouštějí sami sobě, že nejsou tak dokonalí, jak by chtěli být.
Přijď, Duchu svatý
I když se tak často modlíme: „Přijď, Duchu svatý,“ dar Ducha je již dán. Duch svatý již přišel. Všichni jsme chrámy Ducha svatého, stejně, objektivně a navždy! Rozdíl je pouze v tom, do jaké míry to víme, čerpáme z něj a vědomě mu věříme. Všechny biblické obrazy Ducha jsou dynamické – tekoucí voda, sestupující holubice nebo oheň a vanoucí vítr.
Žijeme z Ducha?
Pokud v nich nikdy není žádný pohyb, energie, vzrušení, hluboká láska, služba, odpuštění nebo odevzdání, můžeme si být docela jistí, že nežijeme z Ducha. Pokud celý náš život probíhá jen v pohybech, pokud v něm nikdy není žádné hluboké přesvědčení, nejsme spojeni s Duchem. Udělali bychom dobře, kdybychom roznítili plamen daru, který již máme.
Stojíš o Ducha svatého opravdu?
Bůh nedává Božího Ducha těm z nás, kteří jsou toho hodni, protože nikdo z nás toho není hoden. Bůh dává Božího Ducha tímto probuzeným způsobem těm, kdo o něj stojí. O tomto svátku Letnic ho jednoduše chtějte! Spoléhejte na něj. Vězte, že už byl dán.
Přečtěte si tuto meditaci na cac.org.
Prameny:
Adapted from Richard Rohr, “Why Do You Ask for What Has Already Been Given?,” homily, June 8, 2014.
Image credit and inspiration: Tim Zänkert, body of water (detail), 2017, photo, Unsplash. Click here to enlarge image. Like sunlight on water, we cannot grasp or clutch Spirit, but its beauty is with us all the same.