Padesátý první týden: Vtělení
Richard Rohr popisuje, proč jsou Vánoce a oslava Ježíšova vtělení základem františkánské spirituality:
Vánoce jsou svátkem Vtělení
V prvních 1200 letech křesťanství byly ústředním svátkem či slavností Velikonoce, přičemž velké svátky Svatého týdne vedly k oslavě Kristova vzkříšení. Ve třináctém století však na scénu vstoupil František z Assisi. Ten vytušil, že nemusíme čekat, až nás Bůh bude milovat skrze kříž a vzkříšení. František věřil, že celá věc začíná vtělenou láskou. Zpopularizoval to, co dnes považujeme za samozřejmé jako Vánoce, které se pro mnohé staly hlavním křesťanským svátkem. Vánoce jsou svátkem Vtělení, kdy oslavujeme Boha, který na sebe vzal lidskou podobu při narození Ježíše.
Vánoce říkají, že je dobré mít tělo a být na zemi
František si uvědomil, že když se Bůh stal tělem – přijal na sebe materialitu, tělesnost, lidskost -, pak nemusíme čekat na Velký pátek a Velikonoce, abychom „vyřešili problém“ lidského hříchu: problém byl vyřešen od počátku. Dává smysl, že se Vánoce staly velkým svátkem křesťanů, protože v podstatě říkají, že je dobré být člověkem, že je dobré být na této zemi, že je dobré mít tělo, že je dobré mít emoce. Za nic z toho se nemusíme stydět! Bůh miluje hmotu a tělesnost.
O Vánocích vítáme univerzálního Krista
S tímto vhledem není divu, že František o Vánocích šílel. (Já také – můj domeček je o Vánocích plný svíček.) František věřil, že stromky by se měly zdobit světýlky, aby se ukázalo jejich skutečné postavení jako Božího stvoření, a přesně to děláme i o osm set let později.
A ještě něco: když mluvíme o adventu nebo o přípravě na Vánoce, nemluvíme jen o čekání na narození Ježíška. To se stalo už před dvěma tisíci lety. Ve skutečnosti vítáme Univerzálního Krista, Kosmického Krista, Krista, který se věčně rodí (vtěluje) do lidské duše a do dějin.
Musíme ale pro tajemství udělat místo
Musíme však pro takové tajemství udělat místo, protože právě teď „není v hostinci místo“. Vidíme věci pěkně v jejich materiálnosti, ale nevidíme světlo, které by jimi prozařovalo. Nevidíme vtěleného ducha, který je ukryt uvnitř všeho hmotného.
Bůh řekl ano celému vesmíru
Raná východní církev, kterou ve Spojených státech a západní Evropě zná příliš málo lidí, jasně ukázala, že Kristovo vtělení projevuje univerzální princip. Vtělení neznamenalo jen to, že se Bůh stal Ježíšem, ale že Bůh řekl ano hmotnému vesmíru a samotné tělesnosti. Východní křesťanství chápe tajemství vtělení v univerzálním smyslu. Je to tedy vždy advent, protože Bůh přichází na svět navždy (viz Jan 1,9).
Duch se zjevuje skrze nás
Stále čekáme na to, až se Duch zjeví skrze hmotu. Vždy čekáme, až se hmota stane novou formou, v níž se zjeví Duch. Kdykoli se tak stane, slavíme Vánoce. Dary vtělení prostě přicházejí! Možná je to osvícení.
Ptrameny:
Adapted from An Advent Meditation with Richard Rohr (Albuquerque, NM: Center for Action and Contemplation, 2017), video. No longer available.
Image credit: A path from one week to the next—Madison Frambes, Untitled 7, 5 and 8 (detail), 2023, naturally dyed paper and ink, Mexico, used with permission. Click here to enlarge image.
Together we are the incarnate hands and feet and body of God.