Čtyřicátý osmý týden: Prorocká cesta: Motivem je láska:
V kázání na téma Matouš 16,13-20 otec Richard hovoří o našem univerzálním pověření žít evangelium v našich životech:
Ježíš mnohokrát žádá své učedníky, aby nikomu neříkali, že on je Boží Syn, Mesiáš. Proč tomu tak je? Jediný důvod, který mě napadá, je ten, že říká, že každý z nás musí k tomuto poznání dospět sám. Nemůžeme nechat někoho jiného, aby za nás udělal duchovní domácí úkol, ale mnozí z nás to dělají.
Odpovědi najít v sobě
My katolíci necháváme papeže, biskupy a kněze, aby nám dali všechny odpovědi, a pak je jen papouškujeme. Máme s tím sami nějakou zkušenost? Odpověď často zní „většinou ne“. Mnoho křesťanů věří tomu, čemu máme věřit. Ale tady se Ježíš ptá: „Za koho mě pokládáte vy?“. Co jste zažili vy? Co jste osobně objevili? Jaké máš poznání?
Všichni máme odpovědnost
Tento úryvek se nejčastěji používá ke kázání o prvenství papežství, protože Ježíš říká Petrovi: „Ty jsi skála, na které postavím svou církev.“ Ježíš se tedy domnívá, že je to skála, na které postavím svou církev. To je pravda, ale o několik kapitol později Ježíš říká totožnou věc celému společenství: „Cokoli svážete na zemi, bude svázáno i v nebi. Co rozvážete na zemi, bude rozvázáno v nebi“ (Mt 18,18). Ježíš nemluví jen o papeži, mluví o Božím lidu, o nás všech. Petr jako symbolický vůdce to musí udělat jako první, ale pak se na předávání poselství podílíme všichni.
Přestaňme kroužit jen kolem svého já
Lidé, kteří žijí své prorocké povolání, jsou ti, kteří si zvolili tento život lásky a proměny:
Bez neustálého vlévání Ducha svatého, bez neustálé touhy a důvěry – Pane, dej mi svého Ducha svatého – se všichni uzavřeme. To děláme! Je přirozeností života kroužit kolem stále menšího a menšího já, stále méně riskovat a nikdy nevystupovat z vlastní komfortní zóny lidí, kteří jsou stejní jako my. Přátelé a sourozenci v Kristu, nedělejte to!
Každý den máme šanci žít osvobození
Všichni tu za pár let nebudeme. Máme jen jednu šanci žít tento život lásky. Každý den je lekcí lásky, kdy se učíme, jak nesvazovat sebe a své bližní, ale ve skutečnosti osvobozovat sebe i druhé. Ježíš zde Petrovi a nám všem říká, že podpoří to, co děláme. Jsme Ježíšovými vyslanci. Jak říká svatá Terezie, „jsme jediné ruce a nohy, jediné oči a uši, které Ježíš má“. [1] Ježíš předal každému z nás poslání, tajemství a zázrak Boží říše.
Každý den nás evangelium může měnit
Dokud nebudeme schopni žít každý den svého života motivováni láskou, a ne strachem nebo lidmi s autoritou, nebude toto evangelium fungovat. Nezmění vás ani mě a nezmění ani lidi kolem nás. Začněme znovu.
Prameny:
[1] Paraphrase of the often-quoted observation “Christ has no body now but yours,” frequently attributed to Teresa of Ávila.
Adapted from Richard Rohr, “No One Can Experience Jesus for You,” homily, August 24, 2014.
Image credit: A path from one week to the next—Loïs Mailou Jones, Shapes and Colors (detail), 1958, watercolor on paper, Smithsonian American Art Museum. Madison Frambes, Untitled 4 (detail), 2023, naturally dyed paper and ink, Mexico, used with permission. Madison Frambes, Untitled 1 (detail), 2023, naturally dyed paper and ink, Mexico, used with permission. Click here to enlarge image.
For this series of pieces for CAC [I explore] the loneliness of grief, and the fleeting moments of beauty, grounding, and community that make it bearable.
—Madison Frambes, artist