Týden čtyřicátý druhý: Napravení trhliny
Odstraníte-li ze svého středu jho, obviňující prst a zlomyslné řeči;
Když hladovému dáváte jídlo a trpícího nasytíte;
Pak vaše světlo vzejde v temnotách a vaše šero se stane jako poledne…..
„Napravitel trhlin,“ budou tě nazývat,“Obnovitel zničených příbytků.“ -Izajáš 58:9-10, 12
Mnozí hebrejští proroci zachovávají obnovující vizi „nápravy trhlin“ v našich životech a ve světě. Otec Richard píše:
Úkolem náboženství je spojovat
Polarity, dualismy a zdánlivé protiklady vůbec nejsou protiklady, ale součástí skryté a odmítané celistvosti. Úkolem pravého náboženství je znovu spojit (latinsky re-ligio) to, co je rozerváno temperamentem, nevědomostí a institucionalizovaným zlem. Křesťané jsou vedeni a zakotveni v Ježíši Kristu, „v němž může být všechno spojeno … a v němž je všechno smířeno“ (Kol 1,17.20).
Kontemplativní nazírání na informace
Pouhé informace mají tendenci rozbíjet věci na konkurenční ideologie. Moudrost získaná kontemplativním nazíráním dává věci opět dohromady. V CAC jsme zjistili, že to nejradikálnější, nejpolitičtější a nejúčinnější, co můžeme pro svět a církev udělat, je učit kontemplaci: způsob vidění za povrch věcí, který lidi pohání k věrohodnému jednání.
Kontemplace nás může zbavit lpění
Kontemplace, řečeno nemystifikovaným jazykem, je schopnost setkat se se Skutečností v její nejjednodušší a nejpřímější podobě. Když se zbavím svých soudů, svého programu, svého emotivního života, svého lpění na pozitivním či negativním obrazu sebe sama, jsem nahý, chudý a připravený na Velké pravdy.
Kontemplace může překročit naše ego
Bez určité formy kontemplativního odevzdání vidím jen malou naději na průlom, na novou půdu, na překročení ideologií, malé mysli a sevřeného ega. Jednání bez kontemplace je práce křečků a pískomilů. Přežijeme s ní den, dává nám dočasný pocit pohybu, ale svět se nestaneme novým, když se budeme točit na kolečkách, která nikam nevedou.
Je potřeba změnit sebe
Dokonce i náboženství má svou obdobu křeččích kolotoče, který se nikam netočí. Už od Jeremiášových dob my duchovní křičíme: „Svatyně, svatyně, svatyně!“ A tak se to děje. A Bůh nám prostřednictvím proroků stále říká: „Jen když změníte své chování a své jednání … když se k sobě budete chovat spravedlivě, když nebudete vykořisťovat cizince, sirotka a vdovu, když nebudete prolévat nevinnou krev … jen tehdy budu s vámi zde na tomto místě“ (viz Jeremiáš 7,3-7).
Rozjímání bez činů rozhodně není žádným rozjímáním
Rozjímání bez činů rozhodně není žádným rozjímáním. Zdá se, že podle Ježíše by to mohlo být dokonce větší nebezpečí: „Je-li světlo ve vás ve skutečnosti tmou, jaká to bude tma!“ (Mt 24,7). (Mt 6,23). Konkrétní jednání ve světě vztahů nás chrání před světem sebeklamu o vlastním „osvícení“.
Prameny:
Adapted from Richard Rohr, foreword to Grace in Action, ed. Terry Carney and Christina Spahn (New York: Crossroad Publishing, 1994), xiii–xiv, xv.
Image credit: A path from one week to the next—Alma Thomas, Snoopy—Early Sun Display on Earth (detail), 1970, acrylic on canvas, Smithsonian. Alma Thomas, Snow Reflection on Pond (detail), 1973, acrylic on canvas, Smithsonian. Loïs Mailou Jones, Jeune Fille Français (detail), 1951, oil on canvas, Smithsonian. Click here to enlarge image.
We accept the breach as an invitation to repair: piece by piece, thread by thread, we heal together.