Čtyřicátý týden: Třicátý týden: celistvost a uzdravení
Otec Richard popisuje svatost, kterou prožíváme prostřednictvím spojení a uzdravení:
Pozitivní spojení
Svatost se projevuje skrze naši schopnost pozitivního spojení. Čím více dokážeme navazovat spojení a s čím více se dokážeme spojit, tím „svatější“ jsme. Právě Bůh je ten, kdo spojuje všechny věci, jednu s druhou. Před osvícením nebo celistvostí řadíme věci nahoru nebo dolů; poté spojujeme věci horizontálně – téměř automaticky!
Pravé já – Velký život
Mnozí říkají, že většina našich dnešních problémů bývá psychologická, ale řešení je vždy duchovní. Pouze zdravé, velké náboženství je připraveno všechny věci znovu srovnat, uzdravit a propojit a znovu nás umístit uvnitř celého vesmíru věcí. Thomas Merton řekl, že Pravé Já by nemělo být považováno za nic jiného než život sám – ne můj malý život, ale Velký život. [1]
Pravé já -láska
Nebudu Pravé Já nazývat jen „životem“ nebo „bytím“. Zásadněji ho budu nazývat „láska“. Byli jsme stvořeni pro lásku a láska je to, čím jsme, protože věřím, že jsme metafyzicky stvořeni z nekonečných vztahů lásky, které tvoří Trojici (viz Genesis 1,26-27).
Existuje stále více důkazů, že láska je základní fyzickou strukturou vesmíru, jak se ukazuje ve všech věcech existujících orbitálním, kontextovým, magnetickým a sexuálním způsobem. V Písni písní (8,6) se říká, že láska je silná jako smrt a záblesk lásky je zábleskem ohně, plamenem JHWH.
Láska patří ke struktuře vesmíru
Vše lze vnímat jako malou zkušenost Velkého plamene. Jsme jen malinkým zábleskem mnohem většího plamene, kterým je sám Život, samo Vědomí, samo Bytí, sama Láska, samo Boží Já. Jakmile to vyslovíme, zdá se to být samozřejmé. Co jiného by to mělo být?
Sdílíme mysl Kristovu
Na jedné úrovni lze duši, vědomí, lásku a Ducha svatého považovat za jedno a totéž. Každý z nich poukazuje na něco většího než já, co je sdíleno s Bohem, a dokonce je věčné. To má Ježíš na mysli, když mluví o tom, že nám „dává“ Ducha nebo že s námi sdílí své vědomí. Ten, jehož duše je takto probuzena, má „mysl Kristovu“ (viz 1 Kor 2,10-16). To neznamená, že takový člověk je psychologicky nebo morálně dokonalý, i když takto proměněný člověk vidí věci mnohem rozšířeněji a soucitněji. Efezským to nazývá „duchovní revolucí mysli“ (4,23) – a tak to také je!
Hlavním úkolem náboženství je spojovat
Ve 14. kapitole Janova evangelia Ježíš nazývá tohoto vštípeného Ducha „Přímluvcem“ (v. 16), který je „s vámi a ve vás“ (v. 17), dává nám žít stejným životem, jakým žije on (v. 19), a spojuje nás se vším ostatním (v. 18, 20). Dále říká, že tento „duch pravdy“ vás „všemu naučí“ a „všechno vám připomene“ (v. 26), jako bychom to už nějak věděli. Mluvíme o tom, že jsme dobře vybaveni z tajného vnitřního zdroje. Hlavním a konečným cílem náboženství je znovu nás spojit (re-ligio) s celkem, se sebou samými a mezi sebou navzájem – a tím nás uzdravit.
Prameny:
[1] Merton’s key book on the True Self is New Seeds of Contemplation (New York: New Directions, 1961).
Adapted from Richard Rohr, A Spring within Us: A Book of Daily Meditations (Albuquerque, NM: CAC Publishing, 2016), 348–349, 350.
Image credit: A path from one week to the next—Alma Thomas, The Eclipse (detail), 1970, acrylic on canvas,Smithsonian. Alma Thomas, Snow Reflections on Pond (detail), 1973, acrylic on canvas, Smithsonian. Alma Thomas, Snoopy—Early Sun Display on Earth (detail), 1970, acrylic on canvas, Smithsonian. Click here to enlarge image.
Many pieces form a collective, which makes a whole. We heal together.