Třicátý týden: Jen tohle
Bratr Vavřinec (1611-1691) byl laickým bratrem v karmelitánském klášteře, kde pracoval především v kuchyni. Jeho úvahy, známé jako Praxe Boží přítomnosti, inspirovaly nespočet křesťanů a dalších duchovně hledajících k jednoduchým praktikám kontemplace a přítomnosti. Na začátku nás povzbuzuje, abychom si během našich rušných dnů dopřáli krátké chvíle zastavení, které by posílily naše vědomí Boží přítomnosti. Carmen Acevedo Butcherová nabízí moderní překlad:
Na okamžik se během dne zastav a chval Boha
Během naší práce a jiných činností, dokonce i během čtení a psaní, bez ohledu na to, jak duchovní jsou, a zdůrazňuji, dokonce i během našich vnějších pobožností a vokálních modliteb, se musíme co nejčastěji na krátký okamžik zastavit, abychom Boha milovali v hloubi svého srdce, abychom je vychutnávali [1], i když je to krátké a skryté. Protože si uvědomuješ, že Bůh je před tebou přítomen během tvých činností, že jsou v hlubokém středu tvé duše, proč se alespoň čas od času nezastavit ve svých činnostech, a dokonce i ve svých hlasových modlitbách, abys miloval Boha, chválil ho, prosil o jeho pomoc, obětoval mu své srdce a děkoval mu…?
Bohu to udělá radost
Nakonec nemůžeme Bohu nabídnout větší důkaz své věrnosti, než když se často odpoutáme od všech stvořených věcí a odvrátíme se od nich, abychom se mohli na jediný okamžik těšit z jejich Stvořitele. Nechci však vyvolat dojem, že byste měli přestat pracovat nebo se vzdát svých povinností. To by bylo nemožné. Moudrost, matka všech našich duchovních sil, vám bude průvodcem. Říkám však, že mezi duchovně smýšlejícími lidmi je běžným nedopatřením, že se čas od času neodvrátí od vnějších závazků, aby uctili Boha v sobě a v klidu si vychutnali několik malých okamžiků jeho božské přítomnosti.
Bratr Vavřinec učí, že tato praxe začíná vírou, že Bůh je s námi skutečně přítomen ve všech dobách a za všech okolností:
Bůh je totiž neustále s námi
Bratr Vavřinec učí, že tato praxe začíná vírou, že Bůh je skutečně přítomen s námi ve všech dobách a za všech okolností:
Je v našem srdci a my mu patříme
Všechna tato úcta se musí dít s vírou, s vírou, že Bůh skutečně žije v našich srdcích, a my je musíme ctít, milovat a sloužit jim v duchu a v pravdě…..Nekonečně dokonalí a se svrchovanou mocí si zaslouží vše, co jsme my, a vše v nebi i na zemi, nyní i na věčnosti. Všechny naše myšlenky, slova a činy patří právem Bohu. Uveďme to do praxe.
svěřujme se mu se vším
Musíme pečlivě zvážit, jaké vlastnosti nejvíce potřebujeme, abychom byli laskaví. Které z nich je pro nás nejtěžší rozvíjet, do kterých způsobů ubližování sobě i druhým nejčastěji upadáme a které z našich pádů jsou nejčastější a nejpředvídatelnější? Ve chvíli našeho zápasu se musíme s naprostou důvěrou obrátit zpět k Bohu. Zůstaňte v klidu v přítomnosti božského majestátu. Pokorně respektovat Boha, vyprávět mu o svých bolestech a slabostech a s láskou ho prosit o pomoc jeho milosti. Takto ve své křehkosti nalezneme v Bohu svou sílu
Prameny:
[1] From Translator’s Note: “This binary-surpassing, unified threeness at the center of the lived spirituality of Brother Lawrence is one reason that the representation of God in this translation has a home in pronouns “they/themself/theirs.” These signify the trinitarian mystery of Love, the friar’s leitmotif, and limn the image of the Trinity’s community, or perichoresis….” (Butcher, Practice of the Presence, 35)
Nicolas Herman, Brother Lawrence of the Resurrection, Practice of the Presence, trans. Carmen Acevedo Butcher (Minneapolis, MN: Broadleaf Books, 2022), 48–49.
Image credit: A path from one week to the next—Izzy Spitz, Wings (detail), digital oil pastel. Izzy Spitz, Tuesday Chemistry (detail), digital oil pastel. Izzy Spitz, Field Study 1 (detail), oil pastel. Used with permission. Click here to enlarge image.
In the midst of color and movement we focus and are present to one point in a sacred sphere.