Šestnáctý týden: Lamentace
Básnířka Ann Weems (1934-2016) zažila tragédii na vlastní kůži, když byl zavražděn její jednadvacetiletý syn. Svůj hluboký zármutek vložila do psaní vlastních verzí žalmů nářků. Zde si bere příklad z Ježíšova vlastního pláče:
Ježíš plakal,
a ve svém pláči
se navždy spojil
s těmi, kdo truchlí.
Nyní a po všechny časy,
Ježíš pláče,
a objímá plačící:
„Blaze těm, kdo truchlí,
neboť ti budou potěšeni.“
Stojí s truchlícími,
neboť jeho jméno je Bůh s námi.
Ježíš plakal.
„Blahoslavení plačící, neboť oni budou potěšeni.“
Jednou.
Jednoho dne Bůh setře Ráchel slzy z očí.
V Bohem zapomenutém, obscénním pohyblivém písku života,
se ozývá ohlušující aleluja
stoupající z duší
těch, kteří pláčou,
a těch, kteří pláčou s plačícími.
Když se budete dívat, uvidíte
Boží ruku
která vrací hvězdy zpět na jejich oblohu
jednu po druhé.
Translated with www.DeepL.com/Translator (free version)
Excerpted from Psalms of Lament. Copyright © 1995 Ann B. Weems. Used by permission of Westminster John Knox Press. All rights reserved.
Image credit: A path from one week to the next—McEl Chevrier, Untitled. Margi Ahearn, Exercise on Grief and Lamentation. McEl Chevrier, Untitled. Used with permission. Click here to enlarge image.
On retreat, the CAC staff used watercolors to connect to our collective grief. This is one of the watercolor paintings that came from that exercise.