Čtyřicátý čtvrtý týden: Udržet si víru s našimi předky
Na konferenci CONSPIRE 2021 se Dr. Barbara Holmesová podělila o příběh svého setkání s její zesnulou tetou Grace „za závojem“ z dětství. Setkání s předkem tímto nečekaným způsobem ovlivnilo její cestu víry a poskytlo jí útěchu, že je obklopena Božskou láskou:
Zážitek z dětství
Toho večera jsem ležela na podušce [v babiččině obývacím pokoji], když se stalo něco velmi zvláštního. . . .
Nejprve povznášející hudba…
Přecitlivěle jsem si uvědomila zvuk, který jsem poznala jako hudbu, ale zároveň to bylo něco víc než hudba. Byl to zvuk, který naladil mou duši a upozornil mě na to, že se nic neděje běžným způsobem. Za prvé, už jsem nebyla na podušce. Vznášela jsem se ke stropu pomalým krouživým pohybem, který mě těšil. Tedy, měla jsem se bát, protože jsem viděla své zhroucené tělo stále ještě na podušce, ale vůbec jsem se nebála.
… vznášela jsem se a cítila blízkost zemřelé tety Grace
Byla jsem šťastná k prasknutí, a k dovršení tohoto pocitu euforie tam byla moje milovaná, zesnulá teta Grace. Neviděla jsem ji, ale věděla jsem, že je nablízku, a její blízkost mě učinila ještě šťastnější. Jak jsem se vznášela ke stropu, přemýšlela jsem, že zavolám dospělé ve vedlejším pokoji, ale neměla jsem řeč. Když jsem se blížila ke stropu, neměla jsem pocit tísně, ale věděla jsem, že když nic neudělám, projdu jím a navždy opustím Zemi.
Blízko však byl i můj odchod ze světa a tak jsem se vrátila do svého těla
Byl to jen okamžik konfliktu, když jsem přemýšlela, co by znamenalo nebýt dítětem, co by znamenalo vrátit se k podušce a ke svému ležícímu tělu. Vzpomínám si na rozloučení s tetou Grace, na doznívání hudby, která byla víc než hudba, a pak se mi vrátila řeč. Byla jsem nadšená. Bez dechu jsem běžela do vedlejšího pokoje, abych dospělým ohlásila, že jsem letěla, že jsem letěla a teta Grace si se mnou hrála. Zmínka o mé zesnulé tetě vše zastavila.
Většina mému zážitku nevěřila, ale příbuzní z matčiny strany ano
Víte, většina rodin by mé vyprávění o létání a návštěvách mrtvého příbuzného odbyla. Ale moje rodina má z otcovy strany kořeny v kultuře Gullah v Jižní Karolíně a z matčiny strany v marylandských mysticích z východního pobřeží, takže sdílí víru: všichni vědí, že mrtví se vracejí. Vracejí se sem a tam, aby poskytli varování, aby přinesli poselství z druhé strany. Starší mě vyslechli.
Dej nám vědět, jestli k tobě ještě teta přijde
Když jsem nedokázala přijít s žádnou hlubokou moudrostí nebo důležitým poselstvím z druhé strany… jedna teta řekla dost ostře: „Dej nám vědět, jestli k tobě ještě přijde.“ „Je to pravda,“ odpověděla jsem. A bylo to, dostalo se mi potvrzení, že teta Grace tam byla a možná přijde znovu. . . .
Žijeme ve světě prosyceném láskou a záměrem stále přítomného Boha a nejsme sami.
Translated with www.DeepL.com/Translator (free version), mezinadpisy si dovolil vložit překladatel
Prameny:
| Adapted from Barbara Holmes, “God in Thin Places,” CONSPIRE 2021 (Albuquerque, NM: Center for Action and Contemplation, 2021), video. Image credit: Jeremy Bezanger, Mortuary Temple of Hatshepsut (detail), Egypt, photograph, Unsplash. Jon Tyson, Untitled (detail), 2018, photograph, Unsplash. Rasam, Takht-e-Jamshid (Persepolis) (detail), 2020, Iran, photograph, Unsplash. Jenna Keiper & Leslye Colvin, 2022, triptych art, United States. Click here to enlarge image. Image inspiration: Human ancestors leave legacies in physical and cultural bones, while stones carry meaning and memory. How will you listen to the wisdom of your ancestors? |