Čtyřicátý týden: Františkánská mystika
V meditacích tohoto týdne se zabýváme františkánskou mystikou. Sestra Ilia Delio označuje spiritualitu Františka z Assisi (1182-1226) za zakořeněnou v Boží lásce a pokoře:
Když je Bůh daleko, je blízko
Měli jste někdy takový den, kdy vám celá myšlenka na Boha připadala příliš těžká na přemýšlení? Jako by snaha „uchopit“ Boha byla jako snaha políbit měsíc? Pokud mají mystici pravdu (a většinou ji mají, protože vidí věci mnohem jinak než my), pak jste ten den byli pravděpodobně Bohu blíž než kterýkoli jiný den ve svém životě. Ptáte se, jak je to možné?
Jak vám může být Bůh blízko (nebo vy Bohu), když se vám Bůh zdá tak daleko nebo vůbec ne? . . .
To je moje odpověď: Bůh je tajemstvím pokorné lásky. Je to tajemství, které nemůžete rozumově vyřešit ani se ho pokusit rozluštit. Musíte v tomto tajemství prostě žít. . . .
František z Assisi trávil čas modlitbou o samotě
Myslím, že František z Assisi pochopil něco z tajemství Boha a zvláštním způsobem tajemství Boží pokory. Ačkoli byl prostý a nepříliš vzdělaný, měl vhled do Boha, který mohu označit za hluboký. František nestudoval teologii. . . . Prostě trávil dlouhé hodiny v modlitbě, často v jeskyních, v horách nebo na místech samoty, na místech, kde se mohl vzdálit od rušného každodenního světa.
František objevil Boží dobrotu a pokoru
Tomáš z Celana [asi 1185-1260], první Františkův životopisec, napsal: „Tam, kde je venku vědění učitelů, vstoupila vášeň milovníka.“ František se snažil o to, aby se jeho životopisec stal jeho životopiscem. [1] Tomáš vnímal, že láska, nikoliv vědění, umožnila Františkovi vstoupit do velkého tajemství, které nazýváme „Bůh“. Když do tohoto tajemství vstoupil, objevil dva zásadní rysy Boha – překypující Boží dobrotu a Boží pokoru. . . . Jak dospěl tak prostý člověk, jako byl František, k tomuto tajemství Boha? Odpovědí je Ježíš Kristus. František poznal Boha pokorné lásky tím, že rozjímal o chudém a pokorném Kristu a napodoboval ho.
František se skláněl v lásce ke každému stvoření
Když František poznal Boží láskyplnou pokoru, zrcadlil se v ní:
Jak se jeho život prohluboval v Bohu, [František] se neustále snažil vynakládat sebe sama v lásce tím, že se dával druhému. Začal se sklánět v lásce ke každému člověku, ke každému stvoření, včetně drobných žížal, které sbíral, aby se mu nerozmačkaly pod nohama.
František se těšil z toho, že přebývá s prostými lidmi
Následováním chudého a pokorného Krista se z Františka stal „menší bratr“. Jeho následovníci říkali, že se stal „druhým Kristem“, protože stejně jako Kristus byl pokorný v lásce. Po Ježíšových stopách František našel Boha pokorné lásky nikoli mezi populárními a pyšnými, arogantními a bohatými nebo těmi, kdo ve společnosti „vyčnívají“, ale mezi obyčejnými, zapomenutými, chudými a nemocnými a lidmi na okraji společnosti. Františkův Bůh, napsal Celano, byl Bohem, „který se těší z toho, že je s prostými a světem zavrženými“. [2]
Translated with www.DeepL.com/Translator (free version), mezinadpisy si dovolil vložit překladatel
Prameny:
[1] Thomas of Celano, The Remembrance of the Desire of a Soul, 2nd book, chap. 68, in Francis of Assisi: Early Documents, vol. 2, The Founder (New York: New City Press, 2000), 314.
[2] Thomas of Celano, The Life of Saint Francis, 1st book, chap. 12, in Francis of Assisi: Early Documents, vol. 1, The Saint (New York: New City Press, 1999), 210.
Ilia Delio, The Humility of God: A Franciscan Perspective (Cincinnati, OH: St. Anthony Messenger Press, 2005), 15, 17, 19–20.
Image credit: Belinda Rain, Water Drops on Grass (detail), 1972, photograph, California, public domain. Belinda Rain, Nevada, Lake Tahoe California (detail), 1972, photograph, California, public domain. Belinda Rain, Forest (detail), 1972, photograph, California, public domain. Jenna Keiper & Leslye Colvin, 2022, triptych art, United States. Click here to enlarge image.
This week’s images appear in a form inspired by early Christian/Catholic triptych art: a threefold form that tells a unified story.
Image inspiration: We look for Spirit in every stone and blade of grass, in everything. We are part of something so much larger, so much grander. God’s grace abounds.