Svaté naslouchání

Zůstat ve vztahu

Třicátý týden: Svaté naslouchání

„Ježíš řekl: „Zůstaňte ve mně, jako já zůstávám ve vás. Jako ratolest nemůže nést ovoce sama, nezůstane-li na vinném kmeni, tak ani vy nemůžete nést ovoce, nezůstanete-li ve mně. Já jsem vinný kmen, vy jste ratolesti. Kdo zůstává ve mně a já v něm, ponese hojné ovoce, protože beze mne nemůžete dělat nic. . . . Jako Otec miluje mne, tak i já miluji vás. Zůstaňte v mé lásce.“ 

-Jan 15,4-5.9 ¨

Tématem letošních denních rozjímání je „Nic nestojí osamoceně“, což je pravda zjevená v Bohu jako Trojici a v celém stvoření. Tento týden zkoumáme, jak je naslouchání s hloubkou, respektem, a dokonce úctou klíčem k budování a udržování láskyplných vztahů. V této homilii otec Richard hovoří o Ježíšově touze, abychom zůstali ve spojení:

Otázka k srdci – jaký je pro mne Bůh?

Chci, abyste byli upřímní: měli byste raději přítele, který má vždycky pravdu, nebo toho, kdo je s vámi ve správném vztahu? Myslím, že znám odpověď: Raději bychom měli někoho, kdo je s námi ve správném vztahu. Ve skutečnosti může být někdo, kdo má neustále pravdu, pěkně protivný. Měli bychom raději přítele, který má vždycky pravdu, nebo přítele, s nímž jsme vždycky ve spojení? Samozřejmě bychom raději měli toho druhého. 

Proč jsme tedy my na Západě zdánlivě změnili pravidla pro Boha?

Co tě učí dnešní evangelium?

Mnozí z nás vyrostli v domnění, že Bůh chce, abychom měli pravdu, abychom byli správní, dokonce abychom byli dokonalí. Tento úryvek z Janova evangelia říká, že Bůh chce lidi, kteří jsou ve správném vztahu, což znamená, že jsme otevření a dokážeme druhým naslouchat s porozuměním a soucitem. Znamená to, že dokážeme přiznat, když se mýlíme, což je u většiny z nás téměř každý den. Pro mě to tak určitě je.  

Zůstaň ve spojení s Bohem

A přesto stále odsuzujeme sebe i druhé za to, že nejsme dokonalí, že nemáme pravdu, že nemají pravdu. Toto podobenství, opravdu jedno z nejkrásnějších v celém evangeliu, nám říká, co si Bůh přeje – prostě abychom zůstali spojeni, ratolestí na vinném kmeni, kterým je Boží láska. 

A přiznej si že se někdy mýlíš

Zdá se, že každý se snaží dokázat, že má pravdu. Máme téměř kolektivní neschopnost přiznat si neúspěch, nikdy nepřiznat, že se mýlíme, což z nás většinou dělá lháře. Ježíš povolává úplně jiný typ člověka.

A přiznej si, že nejednáš  vždy správně

Ježíš říká, že lidé, kteří žijí zranitelným životem ve spojení a vztahu, přinesou mnoho ovoce. Jsou to lidé, kterým důvěřujeme, které máme rádi a které obdivujeme. A přesto se tolik z nás bojí být právě tím, co nejvíce obdivujeme. Jak pošetilé jsou lidské bytosti! Ale Ježíš nám opět ukázal cestu: on je vinný kmen. My jsme ratolesti.

Buď ale vždy s Kristem ve spojení

Nikdo z nás nemůže být ani nemusí být správný, ale vždy můžeme být ve  spojeni.  

Translated with www.DeepL.com/Translator (free version), mezinadpisy vložil překladatel

Prameny:

Adapted from Richard Rohr, “Being Connected over Being Correct,” homily, April 28, 2018.   

Image credit: Claudia Retter, Caroline’s Porch (detail), photograph, used with permission. Claudia Retter, Lynn’s Tomatoes (detail), photograph, used with permission. Claudia Retter, Micah’s Room (detail), photograph, used with permission. Jenna Keiper & Leslye Colvin, 2022, triptych art, United States. Click here to enlarge the image. 

This week’s images by Claudia Retter appear in a form inspired by early Christian/Catholic triptych art: a threefold form that tells a unified story. This year we invited a few photographers, including Claudia, to share their vision with us in an artistic exploration for the Daily Meditations. The inspiration questions we asked each artist to create from were: How do you as an artist connect to and engage with (S)spirit and/or tradition(s)? How can we translate deeper truths through a lens? and How can we show our inherent connectedness (of humans, nature, other creatures, etc.) through imagery? 

Image inspiration: Our eyes are so often drawn to grand majesties – a vivid sunset or an expansive landscape – but the smallest of things has value, a story of its own, a place in the world. —Claudia Retter