Dvanáctý týden: Pavel – nepochopený mystik
v tomto týdnu se zaměříme na svatého Pavla jako na mystika. Začneme Pavlovým proměňujícím setkání se vzkříšeným Kristem (R. Rohr)
Pavel bude asi jedním z nejvíce nepochopených a také neoblíbených učitelů v Církvi. Myslím si, že je to z velké části proto, že jsme se snažili pochopit neduálního mystika našimi zjednodušujícím, dualistickým myšlením.
Obrácení Pavla
Začněme Pavlovým úžasným zážitkem jeho obrácení. Skutků jej popisují tři krát (kapitoly 9, 22 a 26). Učenci dedukují, že Lukáš napsal Skutky kolem roku 85 n. l., – tedy asi dvacet let po Pavlově službě. Pavlovo vlastní svědectví čteme v jeho dopise Galatským: „Evangelium, které kážu . . . přišlo skrze zjevení Ježíše Krista“ (1:11–12). Pavel o tomto zjevení nikdy nepochybuje. Kristus, kterého potkal, nebyl ale přesně totožný s historickým Ježíšem – byl to vzkříšený Kristus. Kristus, který je nyní ií s námi námi v Duchu jako univerzální Kristus.
Pavel s dualistickým názorem
V listu Galatským Pavel popisuje svůj život před obrácením. Žil jako ortodoxní Žid, farizeus s postavením v Judské vládní radě zvané Sanhedrin. Chrámová policie ho pověřila, aby vycestoval a umlčel novou sektu judaismu zvanou „Cesta“ (tehdy ještě nenesla název křesťané). Saul (to je Pavlovo hebrejské jméno) vyhrožoval, že zabije Ježíšovy učedníky (viz Skutkové 9:1–2). prohlásil: „Snažil jsem se ji zničit. Byl jsem zapálenější než moji současníci. Byl jsem rozhodnut bojovat o tradice našich otců daleko horlivěji než kdokoli jiný“ (Galatským). 1:13–14). V té době byl Pavel dualistickým myslitelem. To znamená, že rozděloval svět na správné a nesprávné lidi.
Klíčové poznání
Zpráva o Pavlově obrácení ve Skutcích pokračuje: „Náhle, když cestoval do Damašku, těsně předtím, než dorazil do města, sestoupilo světlo z nebe všude kolem něj. Padl na zem a uslyšel hlas, který říkal: „Saule, Saule, proč mě pronásleduješ?“ Zeptal se: „Kdo jsi, Pane?“ Hlas mu odpověděl: „Já jsem Ježíš, kterého pronásleduješ.“ (Skutkové 9:3–5).
Neduální myšlení
Pavel byl určitě udiven: „Proč říká? „já“ když pronásleduji jiné lidi?“ A právě tato volba slov je klíčová. Pavel skrze ně dospěl k pochopení Těla Kristova (1. korintským). 12:12–13) Poznal jej jako organické, ontologické spojení mezi Kristem a těmi, které Kristus miluje a které Pavel pronásleduje. Pavel si nakonec uvědomí, že tělo Kristovo je každý a všechno. Proto se Pavel stává „apoštolem národů“ (neboli „pohanů“).
Velmi poučná zkušenost naučila Pavla neduálnímu vědomí. To je tatáž mystická mysl, která dovolila Ježíšovi říkat věci jako: „Cokoli uděláte těm nejmenším, uděláte mně“ (Matouš 25:40).
Bůh v naší duši a naše duše v Bohu
Dokud boží milost nedosáhne stejného vítězství také v naší mysli a srdci, nepochopíme většinu Učení Ježíše a Pavla – nenajdeme praktický způsob. Zůstaneme v pasti vzdálených teologických dogmat. Před naším obrácením máme sklon myslet na Boha jako na někoho „tam venku“. Po obrácení Terezie z Ávily (1515–1582) napsala: „Duše . . . Nikdy nepochybuj: Bůh byl v mojí duši a ona byla v Bohu.“ [1]
Prameny:
[1] Teresa of Ávila, The Interior Castle, trans. Mirabai Starr (New York: Riverhead Books, 2003), 123.
Adapted from Richard Rohr, St. Paul: The Misunderstood Mystic (Albuquerque, NM: Center for Action and Contemplation, 2014). Available as CD and MP3 download.
Image credit: Jenna Keiper, Trash Can Study I (detail), 2020, photograph, New Mexico, used with permission. Dorothea Lange, “Bum blockade.” (detail), 1936, photograph, public domain. Jenna Keiper, Trash Can Study II (detail), 2020, photograph, New Mexico, used with permission. Jenna Keiper and Leslye Colvin, 2022, triptych art, United States.
This week’s images appear in a form inspired by early Christian/Catholic triptych art: a threefold form that tells a unified story.
Image Inspiration: The images on the left and right may not be immediately clear upon first glance. Perhaps there is room for our questions to stay with us gently, taking their time, until understanding slowly emerges as we walk along.