Otec Richard pojmenovává skutečnosti s úmyslem najít smířlivou cestu.
Lze život přijmout jako záhadu?
Moje zkušenost je, že liberalismus vytváří nedůvěřivé lidi daleko více než lidi milující . Duálně uvažující lidé myslí způsobem: Kdo je za všechno odpovědný? Nebo : čím si mohu zasloužit jeho přízeň? Život je pro ně problém, který je potřeba řešit. Potřebujeme zjistit co je více informací, abychom jej mohli řešit. Lidé jen zřídka připouští, že život je spíše záhada, které se ale mohou účastnit i přesto, že jsou chybující.
Liberálové a konzervativci
Liberálové nechtějí být součástí špinavých dějin. Konzervativci zase špínu odmítají vidět ( tedy především ve své skupině konzervativců) . Krčí se a snaží se zlé skutky nazývat „dobrem“. Na realitu obvykle reagují: „Měli bychom věřit tomu, co už jednou bylo zavedeno. Musí to být pravda, protože tak to je.“
Znají řešení?
Ani konzervativci, ani liberálové nejsou ochotni nést břemeno nejistého života v pomíjivém a nedokonalém světě. Takže většině z nás žijících na Západě nabízejí jedinou volbu – a to mezi mezi nestabilní korektností (liberálové) a stabilní iluzí (konzervativci)! To je tedy volba! V obou případech má volba jen málo společného se skutečnou potřebou změny, protože v obou případech jsme si s jejich pomocí vytvořili jen vlastní falešnou stabilitu.
Přijmout tajemství pomocí moudrosti
Existuje třetí cesta! „Kleknout si !“ …. Možná třetí cestu můžeme přijatelněji popsat jako cestu k „moudrosti“ Moudrostí samozřejmě myslíme něco odlišného od pouhé inteligence. Moudrost je odlišná cesta. Vyžaduje změnu vědomí a posun od dualistického myšlení, k nalezení smyslu. Náboženství vždy říkalo že je to cesta autentického setkání s Bohem. To je ta nejrychlejší a nejpravdivější cesta k moudrosti. Pomůže nám zbavit se pomíjivosti a nejistoty.
Evangelium nepopírá realitu
Evangelium nerozporuje tragédii lidské existence, snáší paradox reality života. Přijímá trnitou cestu. Jak jí nazveme? Možná: „nestabilní stabilita!“ Nestabilní stabilita je jedinou stabilitou. Pravdivě mapuje realitu a stává se pravdou, která nás osvobozuje. Umožňuje nám zdravý vhled. Kontemplace umožní přijmout realitu i přesto že je to realita plná paradoxů. Nabízí se nám jednoduché řešení všech zdánlivých rozporů, jež existují mezi mystiky, svatými, mezi proroky nebo i mezi všemi, kteří se modlí.
Kontemplace znamená postavit se tváří tvář realitě paradoxů a tajemství
Osvobození od falešné stability spočívá v naší schopnosti přijmout paradox. Osvobodit se od našeho naučeného duálního řešení pro a proti. Kontemplace nám dovoluje účastnit se světa, který opravdu existuje. Přijetí paradoxu nás osvobozuje od řídící věže našeho mozku, od skálopevných přesvědčeních druhých lidí a dovoluje nám stanout přímo před Božím královstvím, kde nejsou ani liberálové ani konzervativci. Paradoxy – život a smrt, úspěch a neúspěch, loajalita k současnému, a riziko budoucnosti – už zde nebojují mezi sebou, ale vzájemně se objímají. A my je jednoduše míjíme a jdeme dál za ně, až do nekonečného tajemství, které drží všechny věci pohromadě.