Čtyřicátý devátý týden: Kontemplace a věda
Víra poskytuje důkazy o věcech, které nejsou vidět. -Hebrejcům 11:1
Richard Rohr popisuje, jak mystici a upřímně hledající objevují „důkazy o věcech, které nejsou vidět“:
Důkazy v srdci a duši
Celá tradice víry trvala na tom, že skutečně existují „důkazy o věcech, které nejsou vidět“, a přesto příliš často nemělo běžné pojetí víry mnoho společného s rozpoznáváním skutečných důkazů, které jsou k dispozici v přítomnosti, v mysli, paměti, srdci, duši a v samotném stvoření.
Vlastní zkušenost je důležitá
Svatý Augustin, Terezie z Avily a Jan od Kříže – ti všichni nacházeli tyto „neviditelné“ důkazy v samotné podstatě duše a jejím vnitřním fungování, ale musíme si přiznat, že většina nedělních křesťanů se o tom neučila a ani to nezažila. Mnozí formální věřící nacházeli v Písmu a dogmatech důkazy, které podporovaly a potvrzovaly jejich osobní setkání s Bohem, ale možná ještě více z nich používalo Písmo a dogmata k tomu, aby jejich vlastní zkušenost byla zbytečná.
Mystici vidí Boha ve všem živém
Jiní, jako svatý František, svatý Bonaventura, Teilhard de Chardin, mnozí básníci a každodenní mystikové, nacházeli důkazy v přírodě, v živlech, ročních obdobích, zvířatech a ve všem živém, ale bohužel byli často marginalizováni jako pouhý „přírodní mystik“ a postaveni mimo hlavní tradici.
vidí Boha ve stvořených věcech
To mě vede k myšlence, že my křesťané jsme nikdy nepochopili naše hlavní poselství inkarnace, natož jeho obrovské důsledky. A to navzdory přímému a jasnému poselství svatého Pavla:
Bůh to učinil jasným. Od chvíle, kdy Bůh stvořil svět, je Boží věčná moc a božství – jakkoli neviditelné – dokonale zřejmé, aby je mysl viděla ve věcech, které Bůh stvořil (Římanům 1,19-20).
Otevři své srdce pro svět a všechno v něm
Tato generace má k dispozici zcela nový typ důkazů, projevů a zjevení, které dokazují, že Pavel měl pravdu. A tyto úžasné důkazy vycházejí z objevů vědecké mysli! Bůh přichází na svět vždy překvapivými způsoby, takže upřímně hledající člověk vždy najde důkazy. Je snad upřímné hledání skutečným smyslem chození ve víře?
Hledání pravdy, hledání autentické lásky a hledání Boha je nakonec stejné hledání. Raději bych měl „toho, kdo položí život za svého přítele“ (Jan 15,13) upřímným hledáním, náročnou vědeckou prací a autentickou službou, než ty, kteří nehledají, nedělají žádnou duševní ani citovou práci a nemají otevřené srdce pro svět, ale chtějí se jen osobně „dostat do nebe“. Toto individualistické nekřesťanství jsme si příliš dlouho hýčkali, a to bez jakéhokoli Ježíšova povzbuzení.
Přesuň se dos věta činů a za hranice mysli
Samotná podoba, možnosti a význam důkazů se rychle rozšiřují. Náboženští lidé by byli moudří, kdyby se přidali. Upřímně řečeno, myslím, že právě to měli křesťanští otcové a matky pouště, mystici a světci na mysli pod pojmem konkrétní duchovní „praxe“ a východní náboženství pod pojmem „dovedné prostředky“. Takové „konání“ nám poskytne takový druh důkazů, které nelze popřít. Přesune nás do světa činů a za hranice mysli – na místo, kde nyní „věříme“, protože to sami víme.
Přečtěte si tuto meditaci na stránkách cac.org.
Translated with DeepL.com (free version)
Prameny:
Adapted from Richard Rohr, introduction to ONEING 2, no. 2, Evidence (Fall 2014): 11–12, 14. Available in print and PDF download.
Image credit and inspiration: Greg Rakozy, Untitled (detail), 2015, photo, United States, Unsplash. Click here to enlarge image. We stand awed by our contemplation of the cosmos and the science within it.