Čtyřicátý osmý týden: Podobenství: Příběhy od Ježíše
Ježíš nás vyzývá, abychom se vzdali své oddanosti světu velikosti, jasnosti, bezprostřednosti, dobrého vzhledu a bezpečí a místo toho vnímali život jako malost, trpělivost, pokoru, vnitřní moudrost a riskování.-Richard Rohr, Ježíšův alternativní plán
Otec Richard se zamýšlí nad tím, jak Ježíšova podobenství odhalují Boží říši:
Semeno v srdci a plevel s pšenicí
Matoušova evangelia obsahuje sedm podobenství o nebeském království neboli „Boží říši“. V prvním z nich Ježíš říká, že Boží slovo je jako semeno, které je zaseto do srdcí mnoha lidí, ale do Boží říše patří jen ti, kteří ho v sobě nechají růst (Mt 13,4-9). [1] V podobenství o plevelu a pšenici Ježíš jako by říkal, že tento svět je směsicí různých věcí. Bůh dovoluje, aby na jednom poli rostlo společně dobro i zlo. Na konci času pak Bůh rozhodne, co je pšenice a co plevel. Svým způsobem podobenství říká, že není naší věcí to plně rozklíčovat (13,24-30). [2] Tato božská sféra se také nenachází jen v jednom člověku; šíří se a roste od člověka k člověku, ovlivňuje skupiny a společnosti.
Strom a kvas
Ve třetím a čtvrtém podobenství Ježíš přirovnává království ke stromu, který šíří své větve, a ke kvasu, který proniká těstem, vždy prostupuje, organicky utváří a proměňuje struktury (13,31-33). Boží království je něco, co se dotýká, inspiruje a oživuje všechny věci od jejich středu směrem ven – a mění je.
Další podobenství jsou nejkratší, ale patří k mým nejoblíbenějším. Ukazují, že lidé mohou rozpoznat království, když ho najdou, a pokud jsou ochotni se mnohého vzdát, aby se stali jeho součástí:
Poklad a obchodník s perlou
Království nebeské je jako poklad ukrytý na poli, který někdo našel, bezpečně si ho uschová, šťastně odejde, prodá všechno, co má, a koupí to pole. (13:44)
Nebeské království je jako obchodník, který hledá krásné perly; když najde jednu velmi cennou, jde, prodá všechno, co má, a koupí ji (13,45-46).
podobné příklady najdeme i dnes
Napadá mě mnoho současných příkladů, jak lidé riskují bezpečí, aby se podělili o život a hledali Boží království: modlitební skupiny, služby pro mír a spravedlnost, sociální agentury a útulky, společenství kontemplace a akce. Život v tomto posvátném rozměru je možná duchovní, ale také velmi reálný, a když ho objevíme, je velmi přitažlivý.
nikdo není dokonalý, nejprve změňme své malé já
V sedmém podobenství Ježíš opakuje myšlenku, že Boží oblast má jen málo společného s egoistickými očekáváními naší kultury nebo náboženství (13,47-50). Žádná církev, společenství ani jednotlivec nejsou dokonalí. My lidé se od Boží říše vždy odvracíme a pak podstupujeme nové obrácení, abychom se do ní vrátili. Abychom se obrátili ke Království, musíme se odvrátit od svého menšího já. Abychom mohli říci: „Přijď království tvé“, musíme hned v dalším nádechu říci: „Jdi království mé“. [3]
Tuto meditaci si přečtěte na stránkách cac.org.
Translated with DeepL.com (free version)
Prameny:
[1] Adapted from Richard Rohr and Joseph Martos, The Great Themes of Scripture: New Testament (Cincinnati, OH: Franciscan Media, 1988), 26.
[2] Adapted from Richard Rohr, “On the Weeds and the Wheat,” homily, July 20, 2014.
[3] Rohr, Great Themes, 27–28.
Image credit and inspiration: Providence Doucet, Untitled (detail), 2016, photo, Canada, Unsplash. Click here to enlarge image. Like Jesus’ parables, we can look closely at fallen leaves and see things new.