Týden čtyřicátý první: Tanec s božským ohněm
Duchovní spisovatelka Joyce Ruppová chápe celé stvoření jako součást „kosmického tance“:
Thomas Merton a kosmický tanec
Thomas Merton se svým popisem v knize Nová semínka kontemplace tomuto úžasnému tanci života přiblížil. Mertonovo použití výrazu „kosmický tanec“ rozezpívalo mé srdce. Když jsem ho četla, cítila jsem, jak se ozývá a potvrzuje moje raná dětská zkušenost [v přírodě] s vnitřním tancem:
Když jsme sami za hvězdné noci; když náhodou vidíme stěhovavé ptáky na podzim, jak se snášejí do háje jalovců, aby si odpočinuli a najedli se; když vidíme děti ve chvíli, kdy jsou opravdu dětmi; když poznáváme lásku ve vlastním srdci; nebo když jako japonský básník Bašó uslyšíme starou žábu, jak s osamělým šplouchnutím přistává v tichém rybníce – v takových chvílích se probouzí, obrací naruby všechny hodnoty, „novost“, prázdnota a čistota vidění, které se stávají zjevnými, a dávají nahlédnout do vesmírného tance. [1]
Rupp pokračuje:
Duše světa a naše vlastní duše se vzájemně prolínají a ovlivňují
Duše světa a naše vlastní duše se vzájemně prolínají a ovlivňují. Existuje jedna Velká bytost, která oživuje tanec naší krásné planety a všeho, co existuje. Temnota vesmíru, zeleň naší země a modř našich moří, dech každého člověka a tvora, to vše je úzce spojeno v kosmickém tanci jednoty se Stvořitelovým dechem lásky. [2]
Rupp oslavuje obnovu, k níž dochází její vědomou účastí na tomto tanci:
Energie kosmického tance se do mne vlévá
V kosmickém tanci je taková síla. Pokaždé, když s touto energií rezonuji, nořím se do své duše a nacházím široké a podivuhodné spojení s každou částí svého života. Vracím se domů k sobě, cítím se vítaná a obnovuji spřízněnost s obrovskými poklady Země a vesmíru. Znovu se ocitám v rovnováze mezi nadějí a zoufalstvím, zpomaluji ve své chamtivé dychtivosti po úspěchu a produkci bez ohledu na cenu pro mou duši, jsem vybídnuta k tomu, abych se napila chutí stvoření, abych nasytila své hlubiny…..
Harmonie a jednota kosmického tance mne vtahuje do svého objetí
Kdykoli a jakkoli se zapojím do vesmírného tance, oživí mi to paměť a umožní mi to jakýsi „druhý pohled“, záblesk harmonie a jednoty, která je mnohem hlubší a silnější než síly jakéhokoli bojujícího národa nebo jednotlivce. Prohlubuje se má důvěra, že dobro přetrvá. Moje radost z prožívání krásy se posiluje. Obnovuje se mé odhodlání neustále přesahovat hranice vlastních malých zdí. Energie, která přeskakuje a víří v každé části existence, přitahuje mou pozornost a vtahuje mě do vesmírného objetí. Znovu cítím neomezenou lásku, která nás všechny spojuje. Vracím se domů k té části sebe sama, která si vychutnává příbuznost, rodí soucit a vítá něhu. Znovu objevuji, že nikdy nejsem sama. Tanec mě vždy spojuje s tím, co „je“. [3]
Tuto meditaci si přečtěte na stránkách cac.org.
Translated with DeepL.com (free version)
Prameny:
[1] Thomas Merton, New Seeds of Contemplation (New York: New Directions Books, 1961), 296–297.
[2] Joyce Rupp, introduction to The Cosmic Dance: An Invitation to Experience Our Oneness(Maryknoll, NY: Orbis Books, 2002), 10, 11.
[3] Rupp, Cosmic Dance, 17, 19.
Image credit and inspiration: Nah, Untitled (detail), 2018, photo, Iran, Unsplash. Click here to enlarge image. Dancing with a Divine Partner is an intuitive dance: step by step we learn when to take initiative and when to receive, when to sway, when to breathe, when to pause.